Vláda udělala první krok k přijetí antidiskriminačního zákona

Ochrana před diskriminací zřejmě v budoucnosti nebude tak jako nyní roztříštěna v šesti desítkách zákonů, ale bude ji obsahovat norma jediná. Vláda schválila návrh věcného záměru antidiskriminačního zákona. Návrh zákona jí předloží vicepremiér Petr Mareš. Nová norma má upravovat právo na rovné zacházení a ochranu před diskriminací z důvodu rasy, původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení a stavu, náboženství, jazyka, politického smýšlení a členství v politických stranách nebo odborech, sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo jiného postavení.

To vše by se týkalo pracovní oblasti včetně podnikání, členství v různých organizacích, sociálního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělání a přístupu ke službám a zboží. Mareš zatím ale neví, kdo bude na politiku rovnosti dohlížet. Ministři se neshodli, zda to má být ombudsman, nebo jestli by měl vzniknout nový úřad - Centrum pro rovné zacházení. Mareš proto připraví v této části dvě verze návrhu zákona.

"Budou podloženy konkrétními údaji o tom, jak by to bylo na jedné straně nákladné a na druhé straně účinné. Vláda dostane do ruky verze zákona," řekl novinářům Mareš. Sám prosazuje zřízení nového úřadu, který by neměl moc stát. Dnešní rozhodnutí vlády si pochvaloval. "Definitivně se rozhodla přijmout koncepci, kterou jsme předkládali, to jest jednoho střešního zákona, který bude obsahovat definice diskriminace a bude sjednocovat legislativu v této oblasti," uvedl. Podle něj jeden zákon pomůže ČR i při plnění závazků při zajištění rovnosti práv vůči EU. Podle vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba, který zákon připomínkoval, totiž většina současných norem požadavkům unie neodpovídá. "Považuji to za velký úspěch. Bude přijat jeden střechový zákon, který připraví všechny definice přímé a nepřímé diskriminace, právní testy obětem diskriminace, formy asistence a mediace pro všechny jednotně," prohlásil Jařab.

Současná právní úprava povinnosti zajišťovat rovné zacházení a ochranu před diskriminací je podle většiny ochránců lidských práv roztříštěná, nesourodá a nedostatečná. "Nový zákon byl velmi potřeba. Přijatá norma, pokud projde parlamentem, současné roztříštěné normy sjednotí," uvedla předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Anna Čurdová. Podle ní jsou často velmi nejasná i jednotlivá antidiskriminační nařízení. Podle právničky Českého helsinského výboru Jaroslavy Štamberkové dá nový zákon lepší možnost se diskriminaci bránit. Mírně skeptický je ombudsman Otakar Motejl. "Jednotný zákon má velká plus, ale obávám se, jestli se podaří širokou paletu problémů a situací, ve kterých se s fenoménem diskriminace můžeme setkat, legislativně pokrýt. Není nic horšího než mezera v zákoně. To, co je mimo mezeru, je pak absolutně nepostižitelné," řekl ČTK Motejl. Připouští však, že postihnout úplně všechno by se pravděpodobně nepodařilo ani při dílčích novelizacích.

V zemích EU jsou dvě varianty antidiskriminační politiky. Státy s rozvinutějším systémem ochrany mají dostatečná ustanovení přímo v jednotlivých zákonech. "Země, které to dohánějí - to je novější členové EU nebo země kandidátské, volí taktiku jednotného střechového zákona," vysvětlil Jařab. Podle něj je tento systém přehlednější a lépe zajišťuje jednotnou ochranu. Centrum pro rovné zacházení, které by přišlo přibližně na 30 milionů korun, považuje Jařab za lepší variantu než svěřit dohled nad dodržováním diskriminačních zákonů ombudsmanovi. "Ombudsmanovy pravomoci se vztahují na státní správu. Diskriminační jsou ale především soukromé subjekty," uvedl Jařab. Práce ombudsmana by se proto musela rozdělit.

Se vznikem centra souhlasí i Motejl. "Zatímco já můžu kritizovat orgán státní správy, pokud se chová diskriminačně, těžko si dovedu představit, že bych zasahoval třeba u firmy Odkolek. Musel bych si vytvořit dvě tváře, dva samostatné úřady," soudí. Proto odmítá tvrzení, že zvláštní centrum by bylo moc drahé. I on by musel ve svém úřadu zřídit zvláštní oddělení. Obecně je oblast diskriminace ošetřena v Listině základních práv a svobod a částečně se jí věnují především zákony z pracovněprávní oblasti. Požadavek na rovné zacházení ale například vůbec neřeší živnostenský zákon.