Evropské nevládní organizace vyhlásily ocenění za nejvíce klamavou kampaň

Výběr celkem deseti nominovaných organizací a společností byl založen na základě průzkumu CEO a na základě mediálních informací a dalších publikací. V on-line kampani hlasovalo celkem 8 tisíc účastníků a vítěz byl oznámen 14. prosince 2005 v Cinema Nove v Bruselu. CEO zve zájemce z řad veřejnosti, aby i v tomto roce nominovali své kandidáty.

Kampaň C4C byla zahájena na podporu lobbyingu mezi členy Evropského parlamentu za schválení softwarových patentů. Pokud by byly schváleny tyto patenty v podobě jako ve Spojených státech, měly by z toho prospěch zejména velké korporace na úkor malých softwarových firem a open source projektů.

Přestože se kampaň navenek tváří, že zastupuje umělce, hudebníky, designéry, techniky a programátory, je ve skutečnosti produktem PR agentury Campbell Gentry s podporou softwarových gigantů jako Microsoft a SAP. Společnost Campbell Gentry se mimo jiné podílela na nechvalně proslulé kampani ohledně tzv. „patentů na život“ (legislativní úsilí o patentování částí kódu DNA apod.) v zájmu farmaceutické společnosti SmithKline Beecham.

Ropná nadnárodní společnost ExxonMobil zase utratila již více než 12 milionů USD na podporu klimatických skeptiků, kteří sabotují úsilí o zredukování emisí skleníkových plynů. V uplynulých letech dával ExxonMobile stále větší množství peněz evropským think-tankům, které se snaží ovlivnit diskusi o klimatických změnách v jeho prospěch. Např. v roce 2004 bruselské Centre for the New Europe obdrželo 80 tisíc USD pro svůj program “Global Climate Change Education Efforts”.

Organizace European Partnership for Energy and the Environment (EPEE) je produktem PR společnosti Hill & Knowlton a průmyslových firem jako DuPont a Honeywell, které působí v odvětví fluorovaných plynů. Smyslem EPEE je odvrátit evropský zákaz fluorovaných plynů. Nekalou strategií EPEE, která není nijak evropská a ani se nejedná o žádné partnerství, je „greenwashing“ těchto látek tvrzením, že se nejedná o plyny poškozující ozonovou vrstvu. Avšak EPEE zamlčuje, že to jsou vysoce účinné skleníkové plyny, které lze nahradit bezpečnějšími alternativami.

Podle CEO působí v Evropském parlamentu a v dalších bruselských institucích více než 10 tisíc lobbyistů zastupujících korporace, přičemž náklady na jejich aktivity dosahují výše 1 miliardy euro. Lobbyisté přicházejí se stále inovativnějšími a zároveň problematičtějšími způsoby, jak ovlivňovat chod politiky v zájmu jejich potřeb. Podle Daniela Guéguen, který patří mezi lobbyistické veterány, můžeme očekávat, že „v budoucnosti […] budeme směřovat k přijetí ještě drsnějších lobbyistických strategií […], které budou pravděpodobně zahrnovat takové praktiky jako je manipulace, destabilizace či dezinformace.“

Veřejné odhalení je jedním ze způsobů, jak odvrátit podobně kontroverzní lobbyistickou praxi. Tyto případy však také zdůrazňují potřebu stanovit nová pravidla pro evropský lobbying jako např. povinné transparentní údaje o klientech lobbyistů. Veřejnost by měla mít právo vědět, pro koho lobbyisté pracují, jaký mají rozpočet a co se snaží ovlivnit.