|
Konec investigativní žurnalistiky v Česku?
15. 12. 2005 Ondřej Štindl [BBC] -
Konec investigativní žurnalistiky v Česku. Takové důsledky by podle kritiků mohl mít nový trestní zákon, který schválila poslanecká sněmovna. Používání skryté kamery se totiž podle něj za jistých okolností stává trestným činem. Jak vážná ta hrozba je?
Sněmovnou schválený trestní zákon ukládá až tříleté vězení tomu, kdo pořizuje skrytě nahrávky, aby získal majetkovou výhodu nebo někoho poškodil či - jak zákon říká - snížil jeho vážnost.
Novináři proti
Proti nové úpravě se ozval například předseda Syndikátu novinářů Miroslav Jelínek. Zákon podle něj zakládá možnost postihu těch novinářů, kteří se snaží odhalit například korupci.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun s tím ovšem nesouhlasí. V rozhovoru pro BBC ovšem připustil, že zákon rozšiřuje možnosti těch, kteří byli novináři skrytou kamerou natočeni.
Mnoho případů užití skryté kamery ovšem stoprocentně nezapadá ani do kategorie jasného boje za veřejný zájem, ani mezi zjevné kauzy zlého úmyslu. S takovou "šedou zónou" si podle Dimuna budou muset poradit soudy.
Velbloud z komára?
Bojem za ochranu soukromí jednotlivce před zásahy zvenčí se zabývá sdružení Iudicum Remedium, kde pracuje právnička Helena Svatošová. Ta zavedení nové úpravy vítá. Podle ní není zaměřena proti novinářům; nelegální záznamy skrytých kamer se prý používají ve větší míře jinde než v médiích, zákon prý dopadne víc na detektivní kanceláře nebo vymahače dluhů. Helena Svatošová také v rozhovoru pro BBC uvedla, že proti natáčení skrytou kamerou je možné bránit se už podle stávajících zákonů - ovšem jen v občansko-právním řízení.
Nahrávky pořízené skrytým zařízením jsou často napadány jako zmanipulované. Podobně se brání například bývalá poradkyně Davida Ratha Eva Klimovičová proti záznamu jejího setkání se zástupcem firmy Pfizer, který nedávno odvysílala Česká televize.
Podobné argumenty ve veřejnosti mohou rezonovat, existuje totiž názor, že s pomocí moderních technologií je možné se zvukovým a obrazovým záznamem udělat prakticky cokoliv.
Možnosti manipulace s nahrávkou
Přední český filmový zvukař Pavel Dobrovský pro BBC připustil, že se záznamem lze udělat dost třeba i na běžném osobním počítači, pokud má člověk odpovídající programy a umí je používat. Nicméně odborníka, který se v oboru orientuje, je podle něj možné ošálit jen těžko.
Podle Pavla Dobrovského může jako dobrá indikace pravosti filmové nahrávky posloužit třeba to, že obsahuje jeden dlouhý záběr z jednoho místa bez dalších střihů. Jaké jsou podle něj hlavní příznaky manipulace se zvukem? Narušení přirozené intonace řeči, větné skladby, patří sem různé nečistoty ve střihu, zahrnující například odstřihnutí nádechu, dále změna charakteru pozadí nebo jeho intenzity, vyjmenovává pro BBC filmový zvukař Pavel Dobrovský.
Formalita?
Nový trestní zákon ještě musí projít Senátem a být podepsán prezidentem. Miroslav Jelínek ze syndikátu novinářů podle časopisu Týden chce o normě jednat s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Ten už ovšem prý naznačil, že počítá s tím, že senátoři nový trestní zákon schválí.
Ondřej Štindl
|
|
|
|
|
Informační partneři Zpravodajství ECN |
|
|
|
|