Web plný bariér je jako budova s dveřmi bez čísel a vizitek

Bezbariérovým prostředím, pokusíme-li si jej představit, je prostředí bez zbytečných schodů a stupňů, s dostatečně širokými vchody, mírnými nájezdy, s nenápadnými orientačními hmatovými či akustickými prvky bez neoznačených překážek... Jaké se ale mohou objevit bariéry v prostředí Internetu? "Nejčastějším a zásadním prohřeškem proti přístupnosti nevidomým uživatelům jsou chybějící alternativní popisky grafických prvků, a to i tehdy, jsou-li určeny k navigaci na stránkách. Velkým problémem je menu - systém nabídek, který vůbec není dostupný z klávesnice počítače. Nešvarem je i nemožnost změnit si velikost písma z nabídky programu Internet Explorer, který je zrakově postiženým zpřístupněn pro práci jako prohlížeč internetových stránek," vyjmenovává Hana Bubeníčková z Metodického centra informatiky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS).

Nevidomým a jinak postiženým návštěvníkům jsou dobře přístupné jen málokteré webové stránky českých nevládních organizací: v rámci soutěže Být vidět proběhl v kategorii "nejlepší webová prezentace" test na přístupnost pro zrakově postižené uživatele – a z tohoto testu vyplynulo, že žádný ze soutěžních webů všechna kritéria přístupnosti nesplňuje. Nejlépe si vedl Jizersko-ještědský horský spolek a základní úrovně přístupnosti dosáhlo dalších pět soutěžních webů; další soutěžní stránky se kvalitě "blind friendly" velmi blíží.

Testování

"V soutěži Být vidět jsme hodnotili vůbec poprvé podle nových kritérií – staré testování bylo založeno na hodnocení několika testérů, jejichž výsledky se poměřovaly. Tento způsob hodnocení byl nesmírně pracný, proto jsme vypracovali kritéria, která by byla hodnocena jasným a průhledným způsobem tak, aby nebylo potřeba poměřování výsledků jednotlivých testování," vysvětluje Hana Bubeníčková. Hodnotí se tím způsobem, že každé ze současných třiadvaceti kritérií buď je nebo není beze zbytku splněno, pokud se daný prvek popisovaný v kritériu na hodnocené stránce vyskytuje.

Podle nových kritérií budou také znova přehodnoceny stránky zařazené do portálu Blind Friendly Web - stránky vyhovující zásadám přístupnosti získají na omezenou dobu certifikát a značku Blind Friendly Web. "Samozřejmostí je, že právě naše weby www.sons.cz a www.blindfriendly.cz jsou vzorem. Přestože jsou výrazně textově orientovány a leckterému grafikovi se nemusí líbit, dá se ve zdrojovém kódu najít řada "vychytávek", které lze uplatnit i jinde," upozorňuje Hana Bubeníčková.

Aby web nebyl džunglí

Sdružení SONS připomíná, že při vytváření či úpravě webových stránek je třeba brát ohled na zrakově postižené uživatele a uvědomit si několik základních faktů o tom, jak nevidomý uživatel výslednou internetovou stránku "vidí": takový uživatel je schopen získat ze stránky pouze informace v textové podobě, kromě toho vnímá informace, které jsou na stránce, lineárně a zcela postrádá globální pohled na zobrazované informace. Nevidomý uživatel obsluhuje osobní počítač a veškeré programy pouze z klávesnice pomocí klávesových povelů; a slabozraký uživatel vzhledem k použití softwarové lupy, která umožňuje velké zvětšení, může vidět v jednu chvíli pouze malou část stránky.

Jak může tvůrce webové prezentace poznat, zda nevytváří zbytečné překážky? Například u grafických prvků je třeba nezapomínat na "ALT" popisky. "Laik to, že alternativní popisky chybí, pozná tak, že si nad odkazem či obrázkem zastaví myší, ukazatel myši se změní v "pacičku" a pokud se neobjeví textový popisek ve žlutém poli, nevidomý uživatel naprosto netuší, co se pod odkazem či obrázkem skrývá. Hlasový výstup nevidomému uživateli "čte" právě tuto informaci," říká Hana Bubeníčková. Nejde ovšem jen o ilustrační fotografie, ale především o graficky zpracované odkazy: "Dá se to přirovnat k budově, která by na dveřích neměla žádná čísla ani cedule a vy byste museli do každých dveří nahlédnout a ptát se, zda jste tam, kde být potřebujete. Asi tak nějak si připadá nevidomý uživatel na nepřístupných webech," dodává.

Je také nutné si uvědomit, že o prvcích, jakým je například o javascriptové menu, se nevidomý uživatel vůbec nemusí dozvědět: na místě je tedy použít ještě jiný plnohodnotný navigační prvek. Zajímavě vyhlížející menu využívající javascript často neumožňuje ani použití příkazů z klávesnice pro pohyb po webu – a s takovým rozcestníkem bude mít potíže například i uživatel s motorickým postižením horních končetin. Velkým problémem může být i zákaz rolování a změny velikosti rámu – v takovém případě při zvětšení písma pevně definovaný rám skryje mnoho důležitých informací, ke kterým se uživatel nedostane.

Jak si s pravidly blind friendly webu poradit?

Projekt Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých už dva roky nabízí tvůrcům webů seznámení s principy bezbariérového webu z pohledu těžce zrakově postiženého uživatele. Jako vodítko k tomu, jak stránku bez bariér napsat, může sloužit i nově zpracovaná Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele - pravidla jsou shrnuta do tří kategorií podle priority. Tvůrce, který si chce otestovat své stránky, najde několik tipů, jak přístupnost svých stránek rychle zhodnotit – od vypnutí grafických objektů a aktivních prvků, přes použití textového prohlížeče a vyzkoušení navigace z klávesnice až po nastavení různých velikostí okna, rozlišení obrazovky či barevnosti.

Zásady přístupnosti pro nevidomé však podle sdružení SONS autory webů nenutí k odklonu od graficky zdařilého webu k přísně textové podobě. "Zásady přístupnosti internetových stránek pro zrakově postižené neříkají - nepoužívejte grafiku, říkají ale: smysluplně nám ji popište," podotýká Hana Bubeníčková. Například tyto úpravy – definice tzv. horké klávesy ve zdrojovém kódu (zrakově postižený se tak rychle dostane k podstatné informaci), logický systém odkazů s odpovídajícími alternativními popiskami a umožnění změny velikosti písma při dobré čitelnosti bez ohledu na barvu – se samotným grafickým zpracováním ani nesouvisí.

"Náš požadavek na dostatečnost kontrastu barev písma a podkladu jen vycházejí z požadavků typografů, kteří také mají své zásady v používání barev, aby byl barevný text dobře čitelný. Je to více preciznější práce, ale práce, která se tvůrci webu vrátí v podobě dobře okomentovaného zdrojového kódu, kde pak něco najít, je maličkost," říká Hana Bubeníčková. Domnívá se, že trendem je určitě vytváření bezbariérových stránek – a to nejen z pohledu zrakově postižených. "Nákladná a hlavně co do objemu velká grafika, která se "natahuje" desítky sekund, odradí všechny, kteří nemají zrovna super rychlý přístup. Informace na webu si budeme chtít v blízké budoucnosti prohlížet na cestách přes mobilní telefon či jiné mobilní prohlížeče. V USA je již povinností, že státní instituce musí podmínky bezbarérovosti dodržovat – je pouze otázkou času, kdy to bude povinné i u nás. Budeme-li tou první vlaštovkou, budeme nesmírně rádi," uzavírá.

Jana Sobotková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

4. 10. 2004

nevimlenka