Čínský obchodní rada: Co to znamená "etická"?

Dodržujte lidská práva v Číně i Tibetu – to chtěli vzkázat aktivisté Nezávislého sociálně ekologického hnutí a Amnesty International čínské vládě při příležitosti návštěvy čínského velvyslance v Brně. Velvyslanec Tang Guoquiang se včera setkal v rámci pravidelných diskusních čtvrtků s brněnskými komunisty a na místě jej uvítala skupinka deseti aktivistů, kterým však s výjimkou jednoho nebylo umožněno diskuse se zúčastnit. Protože příjezdu velvyslance asistovalo množství policistů včetně neuniformovaných, aktivisté neroztáhli ani protestní transparenty – pokud by tak učinili, byli by policií zadrženi.

Aktivisté kritizují vládu Čínské lidové republiky za trvalé porušování lidských práv. Upozorňují například na brutální způsob nadvlády nad Tibetem, kde od roku 1949 bylo popraveno či v pracovních táborech zemřelo přes 1 200 000 Tibeťanů. Jedním z příkladů je případ osmadvacetiletého Tibeťana Lozanga Dönduba, který byl 26. ledna tohoto roku na základě tajného procesu popraven v čínské provincii S´-čchuan. Podle zpráv zveřejněných Tibetským centrem pro lidská práva a demokracii Döndub zemřel v důsledku brutálního mučení – byly mu uříznuty uši a jeho ústa a nos byly před smrtí silně pohmožděny. Podle nezávislých pozorovatelů byl tento muž nevinný.

V rámci debaty s velvyslancem chtěli aktivisté vznést požadavek, aby čínská vláda zajistila dodržování lidských práv. Na otázku, která se týkala hrubého porušování lidských práv v Tibetu, však velvyslanec odpověděl vyhýbavě – pozorovatelé nemají přesné informace, zkreslené zprávy jsou namířené ze strany kapitalistického západu proti Číně záměrně.
Příklad umučeného vězně Lozanga Dönduba však není ojedinělý. "Jen v samotném Tibetu sleduje naše organizace přes 250 vězňů svědomí. Vězni jsou vystaveni krutému zacházení a mučení. Trpí nedostatkem potravy, zdravotní péče a špatnými pracovními podmínkami. Dochází k věznění bez obvinění a k mimosoudním, politicky motivovaným a masovým popravám," připomíná člen Amnesty International Karel Dolejší.

Milan Štefanec z Nesehnutí zároveň upozorňuje, že tyto praktiky se netýkají jen Tibeťanů, ale například i obyvatel Ujgurské autonomní oblasti a autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. "Ačkoliv Čína podepsala úmluvu OSN o uprchlících z roku 1951, utečenci ze Severní Koreje jsou bez jakékoliv procedury uvězněni a násilně repatriováni," upozorňuje Štefanec. Za zvláště pikantní aktivisté označili také utajenou středeční večeři velvyslance s brněnským primátorem Petrem Duchoněm. Ten léta odmítá připojit Brno k celosvětové akci Vlajka pro Tibet, neboť prý se z titulu své funkce zahraniční politikou nezabývá.

Ve středu však měli možnost setkat se s velvyslancem i zástupci Nesehnutí a Amnesty International, protože Tang Guoquiang se při příležitosti návštěvy Brna zúčastnil přednášky na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Studenti si rozebrali informační materiály o lidských právech v Číně během několika minut, ačkoli aktivisté byli s letáky z přednáškové auly vykázáni a zástupci fakulty jim zakázali roztáhnout vlajku Amnesty International. Před samotnou diskusí se novináři aktivistů ptali, zda budou směrem k velvyslanci létat vajíčka: létaly však jen nepříjemné otázky.

"Je pravda, že lidem v Číně hrozí vězení za snahu zakládat svobodné odbory a že do stávkujících policisté střílejí? Je taková zaměstnanecká politika etická?" zněl první z dotazů. Po delších dohadech v čínské delegaci se velvyslancův obchodní rada špatnou češtinou k pobavení celého sálu ptá – "Co je to etická?" Stejně jako na další otázky tohoto typu odpověděl velvyslanec vyhýbavě a neochotně a rozhovořil se o jiném tématu. Obecně však – ať už šlo o dotaz na vztah politických a ekonomických svobod v Číně, situaci severokorejských uprchlíků či odstoupení Světové banky od zásadního čínského projektu kvůli porušování lidských práv – zněla odpověď stále stejně: "Zahraniční pozorovatelé mají nepřesné informace, jde o nedorozumění. Když nežijete v Číně, nemůžete mít správné informace. Vaše zprávy jsou překroucené."

Jana Sobotková