|
Kapitán Grigorij Pasko – umlčený svědek
26. 3. 2002
Matěj Novák [Infoservis] -
„V roce 1993 natočil Grigorij Pasko ruský tanker, jak vyhazuje do Japonského moře 800 tun radioaktivního odpadu a staré munice. Tato praxe nakládání s nebezpečným odpadem je podle Londýnské konvence z r. 1993 zakázána. Film pod názvem Zvláště nebezpečná zóna byl poté odvysílán japonskou televizí a regionální televizí Přímořského regionu Ruska. Zveřejněním filmu a řadou článků se Pasko pokusil upozornit na devastaci životního prostředí, způsobovanou upadající ruskou Tichomořskou flotilou, včetně jaderných ponorek. Od té doby má problémy s ruskou justicí. Poslední proces s ním skončil na vánoce 2001. Soud mu uložil čtyři roky nucených prací.
„Sledujeme každý tvůj krok“
Grigorij Pasko je ukrajinského původu. V roce 1983 zakončil studium žurnalistiky na vojensko-politickém učilišti ve Lvově. Později byl přiřazen k Tichomořské flotile jako reportér novin Bojevaja Vachta (Vojenská hlídka). Upoutal na sebe pozornost svým neustálým upozorňováním na špatné zacházení flotily s jaderným materiálem a na nebezpečí, jež z toho mohou vyplynout.
V září 1997 ho jeho kolega, kapitán J. Olejnik, varoval: „Důkladně sledujeme každý tvůj krok, každý tvůj článek. Ještě jeden chybný tah a následky pro tebe budou velmi smutné.“ Jeho hrozba nebyla planá. Dne 20. listopadu 1997 byl Pasko ve Vladivostoku po návratu z Japonska zatčen Federální bezpečnostní službou (FSB) a obviněn z velezrady a ze špionáže ve prospěch Japonska.
V červnu 1999 stanul Pasko před soudem ruské Tichomořské flotily. Podařilo se mu vyvrátit slabé důkazy obžaloby a byl zproštěn viny ze všech předešlých obvinění. I tak byl ale odsouzen na tři roky za „zneužití svého pracovního postavení“. Nedlouho poté byl Pasko propuštěn v celonárodní amnestii.
Pasko, stejně jako obžaloba, se proti rozsudku odvolali a případ byl postoupen Vojenskému kolegiu ruského Nejvyššího soudu. Ten verdikt zrušil a vrátil případ zpět k soudu Tichomořské flotily. V následném procese, nepřístupném pro veřejnost a trvajícím od července do prosince 2001, zprostil soud Paska viny v devíti z deseti obvinění. Poslední bod obžaloby, „shromažďování informací za účelem jejich předání japonským novinářům“, zajistil Paskovi 4 roky nucených prací.
Vězeň svědomí nebo špion?
Podle Amnesty International bylo Paskovo odsouzení odvetou za jeho odhalení praktik zacházení s jaderným odpadem. AI upozorňuje na celkový zájem ruské FSB o ekologické aktivisty. Současný ruský prezident Vladimír Putin prohlásil v červenci 1999, kdy byl hlavou FSB, že „ruské ekologické hnutí je trojským koněm pro zahraniční špionáž“. Samotného Paska pak Putin označil za špiona.
Aaron Rhodes, výkonný ředitel Mezinárodní helsinské federace (IHF) se též domnívá, že Paskovo odsouzení je součástí ruské „špionomanie“. Rhodes dále upozorňuje, že během soudního procesu bylo porušeno hned několik bodů Evropské konvence o lidských právech, jejímž je Rusko signatářem.
„V Rusku je virtuální obraz tzv. státnosti postaven nad lidské hodnoty a nad lidská práva. Člověk se opět mění v mlčenlivou bytost, která má jediné právo: dělat to, co řekne moc“, prohlásil Pasko ještě předtím, než byl poslán na nucené práce.
Matěj Novák
|
|
 |
|
