Velký bratr není reality show, Velký bratr je realita!

„Vyhlášení prvního ročníku cen pro Velkého bratra – tzv. Big Brother Awards je součástí širší kampaně, která chce upozornit na důležitost ochrany soukromí v moderní společnosti a povzbudit občany, aby toto své právo aktivně prosazovali – jak ve vztahu k firmám, tak k veřejné správě,“ říká Petra Kolínská, tisková mluvčí projektu.

Cen bude uděleno hned několik. Například největším slídilem se stane firma a úřad, které o nás chtějí vědět příliš mnoho; cenu nebezpečná nová technologie získá technická novinka, která nejvíce ohrožuje naše soukromí. Připravena je vedle anticen - tzv. Big Brother, také jedna pozitivní cena - za přínos k ochraně soukromí.

Celkem můžete posílat nominace a ceny budou uděleny v následujících osmi kategoriích:

• Dlouhodobé porušování lidského soukromí (pro soukromé firmy nebo státní instituce)
• Největší firemní slídil (pro komerční firmy)
• Největší úřední slídil (pro státní instituce)
• Nebezpečná nová technologie
• Právní norma Velkého bratra
• Slídil mezi národy
• Výrok Velkého bratra
• Cena Za přínos ochraně soukromí

Z navržených kandidátů vybere výherce porota složená z odborníků na nové technologie, právníků, ochránců lidských práv či novinářů. Ceny budou vítězům předány na veřejném slavnostním večeru v divadle Na zábradlí 28. října 2005

Ceny Velkého bratra jsou udělovány již několik let v různých zemích světa. Za všechny lze jmenovat například Německo, Kanadu, Nizozemí, Velkou Británii či Itálii.

Obchodní řetězce tají, jak nakládají s daty zákazníků

První akcí projektu byl dotazníkový průzkum mezi obchodními řetězci v ČR, ve kterém se Iuridicum Remedium snažilo zjistit, jak obchodní řetězce nakládají s daty zákazníků i zaměstnanců. 6. dubna rozeslalo 32 vybraným obchodním řetězcům působícím v České republice dotazník. Dotazník obsahoval několik desítek stručných a jasných otázek ohledně zpracovávání osobních údajů zákazníků a zaměstnanců, využívání kamerových systémů a využívání RFID technologií. Na otázky měly obchodní řetězce odpovídat převážně zaškrtnutím odpovědi ANO/NE. Účelem bylo získat základní přehled o zavádění nových technologií a respektování práv zákazníků i zaměstnanců v těchto prodejnách. (V České republice dosud podobný průzkum neprovedla žádná státní instituce ani nevládní organizace.)

A výsledky?

I přes četné urgence významné řetězce – jako například Ahold, Tesco, Carrefour, Billa, Bauhaus a Ikea – na dotazník vůbec písemně odpověděly. Jiné firmy, například Lidl, Datart a Kaufland ve svých odpovědích vyplnění dotazníku odmítly s tím, že se jedná o interní záležitost firmy.
Další firmy, jako například Makro, dotazník nevyplnily a v zaslané odpovědi ve formě e-mailu odpověděly pouze částečně (např. připustily využívání kamerových systémů).
Jedinou firmou, která zaslala nazpět vyplněný dotazník, byla společnost Delvita. Ale i tato firma v dotazníku „zapomněla” odpovědět na některé dotazy – například na otázku, zda je zákazník informován o tom, že má možnost přístupu ke svým osobním údajům získaným kamerovými systémy, či zda je o zpracování osobních údajů kamerovými systémy informován Úřad na ochranu osobních údajů.

„I nezasvěcený pozorovatel si všimne, že v obchodech jsou masivně využívány stovky kamer. Co se se záznamy děje, ale nikdo z nakupujících neví. Reakce obchodních řetězců na dotazník potvrdily náš předpoklad, že firmy nakládají s osobními údaji spotřebitelů bez dostatečné kontroly,” uvedl Filip Pospíšil, člen občanského sdružení Iuridicum Remedium.

Iuridicum remedium chce výsledky svého šetření předat Úřadu na ochranu osobních údajů, který má na ochranu osobních dat občanů ČR dohlížet. „Zároveň úřad vyzveme, aby v obchodních řetězcích provedl kontrolu nakládání s osobními daty zákazníků a zaměstnanců, doplňuje Helena Svatošová.

-red-