Obránci lidských práv často nejsou v bezpečí: a situace se zhoršuje
24. 3. 2006
Jana Sobotková [Econnect / Liga lidských práv] -
Jen za minulý rok bylo zaznamenáno 1 172 případů útoků na obránce lidských práv a porušování svobody sdružování ve více než devadesáti zemích světa. Vyplývá to ze společné zprávy Mezinárodní federace pro lidská práva a Světové organizace proti mučení, která byla zveřejněna tento týden. Zpráva od roku 1997 každoročně analyzuje situaci organizací a jednotlivců hájících lidská práva ve všech částech světa.
"Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Louise Arbour v předmluvě ke zprávě uvádí, že se navzdory jednomyslnému přijetí Deklarace o obráncích lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1998 situace obránců lidských práv - zejména v souvislosti s tragickými událostmi 11. září 2001 - v mnoha zemích zhoršuje. Důkazy zdokumentované v řadě konkrétních případů zachycených v této zprávě podle ní poukazují na zvyšující se počet útoků na svobodu sdružování, shromažďování a projevu," přibližuje obsah zprávy právník Jiří Kopal z Ligy lidských práv, která je členem Mezinárodní federace pro lidská práva od roku 2004.
V roce 2005 opětně stoupl i počet zavražděných a za použití násilí napadených obránců lidských práv. Zpráva zachycuje rovněž konkrétní případy a přijímání represivních opatření v Evropě. V minulém roce byli v našem regionu vystaveni nejčastějším útokům obránci lidských práv v Rusku, Bělorusku a Turecku.
V rámci Evropy a Společenství nezávislých států (SNS) si zpráva všímá především Běloruska, Ruské federacea Uzbekistánu, kde byla ve sledovaném odbdobí občanská společnost často terčem autoritářské politiky. Ve jmenovaných zemích a v Turkmenistánu čelí obránci lidských práv legislativním omezením svobody sdružování, podobná je situace týkající se pokojného shromažďování, které zákony omezují Bělorusko, Kazachstán i Ruská federace, Bělorusko navíc i svobodu projevu.
Stejné země se často opakují ve výčtu dalších restrikcí, se kterými se obránci lidských práv potýkají - a přibývají k nim ještě i Srbsko a Černá hora, Turecko, Ázerbajdžán, Čečensko, ale i Chorvatsko. Dochází k útokům a špatnému zacházení, objevují se výhrůžky, svévolná zadržování, očerňovací a zastrašovací kampaně... Lidskoprávní aktivisté nemají v některých zemích zaručenu ani svobodu pohybu.
Nevládní organizace jsou navíc v Kazachstánu, Ruské federaci, Bělorusku a Uzbekistánu pravidelně terčem útoků, krádeží informací a zmanipulovaného vyšetřování, dva posledně jmenované státy také nevládním organizacím pozastavují činnost, případně je úplně ruší.
Jana Sobotková
|
