Mezinárodní den žen
5.3.2004
PRAHA [Český svaz žen]
Autor: Mgr. Pavla Schwingerová, tel: 608 580 380
Mnozí tento svátek neustále spojují s bývalým režimem. Málokdo si přitom uvědomuje, že důvod k jeho vzniku čerpá z daleko hlubších pramenů. MDŽ je úzce svázán se ženským hnutím z počátku minulého století. Historicky první oslava Dne žen se konala v roce 1908 v USA. Tehdy ženy demon-strovaly za hlasovací právo. O dva roky později se na konferenci v Kodani stanovil 19. březen jako da-tum pro Mezinárodní den žen. Rok nato ho slavily v Německu, Rakousku, Dánsku a Švýcarsku. Nutno říci, že ženy byly tehdy všemožně podporovány muži. Na rozsáhlých demonstracích požadovaly vo-lební právo a konec diskriminace v zaměstnání. Ke změně v datu oslavy, tedy na 8. března, došlo na památku ženských nepokojů v Petrohradě směřo-vaných proti válce a bídě, a to ve dvacátých letech minulého století.
V naší historii se s ženským hnutím spojují mnohá jména významných žen, a to i z 19. století. K prvním z nich patřila bezesporu Magdalena Dobromila Rettigová. Známe ji jako výtečnou kuchařku, k jejím přednostem ale patřila i snaha o prosazení vzdělávání žen. Organizovala besedy pro ženy a dívky, dokonce onu proslulou kuchařku napsala proto, aby vzdělala chudé české ženy a dívky ve správné výživě. V jejích šlépějích šly poté Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská…..
V naší paměti zajisté setrvalo, že dříve byla leckdy s MDŽ spojena takřka až nepříjemná povinnost obdarovávat ženy květinami. V posledních letech existence svátku se tradovalo, že veselé oslavy patřily spíše mužům, což byl i nyní jeden z důvodů diskuse, zda mít či nemít MDŽ zpět v kalendáři. Zaznívaly četné názory, že žena přece může dostat květinu kdykoliv, nepotřebujeme k tomu žádný další svátek. Navíc je tu přece Den matek. Polemizovat, zda dát či nedat někomu květinu, je myslím, zbytečné, na druhou stranu - ne každá žena je přece matkou! Každá z nás s sebou nese nelehký úděl ženy - doma i v zaměstnání. MDŽ je přitom oslavou žen, ale i krásný svátek počátku jara. Pro obdarovanou ženu i pro dárce by se neměl stát jen nucenou povinností a důvodem k nějakým rozepřím. Naopak. I sebemenší darovaná kytička by měla do srdcí lidí a partnerských vztahů vlévat novou sílu, pocit bezpečí a něčeho nového a krásného, co s jarním obdobím vždy každým rokem přichází. Přidáme-li k tomu i fakt, že my Češi jsme tak trochu patrioti, měli bychom se více hlásit k našim vlastním tradicím a nejen přebírat obdobné oslavy, které na nás vlivem komerce stále více doléhají. MDŽ přitom rozhodně k naší národní historii patří. Záleží přitom jen a jen na každém z nás, jak se jeho oslavy zhostíme.