Sociální sítě zkreslují skutečnost, myslí si většina lidí v Česku

28.11.2023
Praha 7 [Iuridicum Remedium, z. s.]
Autor: Hynek Trojánek, tel: 607249856

Podle dvou třetin obyvatel České republiky je skutečný obraz zastoupení jednotlivých názorových proudů ve společnosti jiný než ten, který vidíme na sociálních sítích. Více než polovina lidí pak soudí, že zpravodajská média přikládají projevům na sociálních sítích příliš velký význam. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu, který uskutečnilo konsorcium organizací v rámci projektu Digitální doba s lidskou tváří.


Výzkum realizovali členové konsorcia Iuridicum Remedium a Fakulta sociálních věd UK ve spolupráci se společností Median letos v první polovině listopadu. Formou on-line panelu, který odpovídá složení české populace, se ho zúčastnilo 1018 lidí.

Cílem bylo zjistit reakce a postoje obyvatel České republiky na postupující digitalizaci a možné proměny, které pro zpravodajství bude znamenat nástup umělá inteligence. Otázky se rovněž týkaly i svobody slova na internetu, vztahu tuzemské populace k sociálním sítím či personalizace zpravodajství, tedy uzpůsobení a doporučování zpravodajského obsahu konkrétnímu jednotlivci na zákadě dat.

“Z výzkumu vyplynul značně ambivalentní vztah. Obsah šitý na míru pomocí algoritmů považují lidé spíše za přínosný, zároveň ale algoritmy nepovažují za bezpečné. Významně větší míru technopesimismu projevují zejména vysokoškolsky vzdělaní lidé. Jinými slovy, tato část populace považuje algoritmy za ne příliš přínosné ani za příliš bezpečné,” přibližuje výsledky výzkumu jeho spoluautor Václav Moravec, který v projektovém konsorciu zastupuje Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy.

Sociální sítě nejsou důležité, ale jsme na nich pořád
Podobná ambivalentnost je patrná i z výsledků, které vyplynuly z otázek týkajících se sociálních sítí. Ty většina lidí používá aktivně každý den: 40 % dotázaných je navštíví několikrát za den, 15 % jednou denně. Pětina populace je nepoužívá vůbec.

Zároveň však většina obyvatel České republiky tvrdí, že pro ně tyto sítě nejsou důležité. Za důležité pro život je považuje jen 6 % dotázaných, zatímco 23 % tvrdí opak - 22 % pak zaujímá neutrální stanovisko. V průměru se však většina zpovídaných kloní co se důležitosti sítí týče k negativnímu stanovisku.

Negativní názory převládají v Česku na sociální sítě obecně. Častěji se lidé například přiklání k tvrzení, že sociální sítě zkreslují skutečný obraz zastoupení jednotlivých názorových proudů ve společnosti a také že radikalizují své uživatele. Lidé také souzní s výrokem, že média přikládají projevům na sociálních sítích příliš velký význam.

Předmětem výzkumu ale bylo i to, jestli se lidé cítí svobodní v projevu na sociálních sítích i obecněji na internetu a také do jaké míry preferují svobodu slova před bojem proti lživým informacím, s nimiž se lze na síti setkat. Z odpovědí vyplynulo, že více lidí je na straně omezení svobody slova.

“Zajímavé například je, že většími zastánci svobody slova jsou lidé z technických oborů před humanitně vzdělanými. Konzervativci pak v odporu proti státní regulaci obsahu vedou například nad lidmi, kteří se označují jako liberálové,” vypichuje překvapivá zjištění Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium, která je hlavním koordinátorem projektu Digitální doba s lidskou tváří.

ChatGPT si nevyzkoušela ani čtvtina lidí
Z výzkumných dat dále vyplynulo, že z pokroku umělé inteligence nepanuje mezi Čechy příliš velké nadšení. Novinku z minulého roku jménem ChatGPT vyzkoušelo zatím 23 % Čechů. Ostatní nástroje generativní AI jako Google Bard nebo Microsoft Bing rovněž příliš mnoho lidí nevyzkoušelo. Co se týče AI a žurnalistiky, žádá si převážná část české veřejnosti upozornění v případě, že by se na tvorbě daného zpravodajského obsahu podílela AI.

Kompletní výsledky výzkumu budou představeny na na tiskové konferenci na sympoziu “Digitální doba s lidskou tváří” v pátek 1. prosince 2023 od 9:00 na Akademii věd v Praze. Na akci, která dále zahrnuje tři diskuzní panely o digitálních výzvách, se lidé mohou přihlásit nejpozději do čtvrtečního dopoledne na webu ddlt.iure.org/sympozium.

Projekt Digitální doba s lidskou tváří běží od ledna 2022 do ledna 2024 díky podpoře v rámci Programu Lidská práva financovaného z Norských fondů 2014-2021.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: