Greenpeace odhaluje interní dokumenty, které vyvolávají obavy o bezpečnost Temelína

Zavážecí stroj například vykazuje propady (palivových článků), které není dodavatel softwaru schopen odstranit, pokud nedojde k výměně motoru. To bylo investorem odmítnuto. Místo toho bylo za asistence inspektorů SÚJB navrženo provizorní řešení v napojení zavážecího stroj na záložní zdroj po dobu 2 týdnů, s tím, že po zavezení paliva bude údajně dost času na nápravu. Pokud bude ale palivo zavezeno a aktivováno a nepodaří se přitom zprovoznit zavážecí stroj, nebude s palivem možné manipulovat v případě havárie.

Sprchování ochranné obálky (SAOZ) 1. bloku je zařízení, které je aktivováno pouze v případě vážné havárie, proto je nutná stoprocentní účinnost. Tento systém však nikdy nebylo možné plně vyzkoušet podle předem schváleného programu, protože by voda zničila elektronická zařízení, jež byla v době zkoušek již namontovaná na reaktorové nádobě.

K posouzení závažnosti dokumentů, které se Greenpeace podařilo získat, by bylo třeba nahlédnout do příslušných částí finální zprávy, která byla ČEZem zaslána Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). To však SÚJB organizaci Greenpeace musel odmítnout s odůvodněním, že všechny (!) stránky této zprávy byly ČEZem deklarovány jako obchodní tajemství.

Greenpeace nevidí žádný důvod k utajování tak závažných dokumentů vzhledem k tomu, že v sázce je bezpečnost pracovníků JETE a obyvatel žijících v okolí Temelína. Greenpeace je přesvědčeno, že bezpečnost a zdraví občanů by nikdy neměly být předmětem obchodního tajemství.

Materiály, které má Greenpeace k dispozici, ukazují, že lidský faktor (porušování pravidel kultury jaderné bezpečnosti, podceňování nebezpečí havárie) hraje v otázce bezpečnosti Temelína klíčovou roli.

"Považujeme za svou povinnost upozornit, že právě lidský faktor stál u zrodu prakticky všech jaderných havárií včetně havárie v Černobylu nebo loňské havárie v přepracovacím závodě v japonské Tokaimuře," zdůraznil Jan Haverkamp.

Václav Vašků
tiskový mluvčí Greenpeace ČR