Úterní večer bude o Barmě za mřížemi

2. 12. 2003 - BRNO [Econnect / Amnesty International]

- z filmu Barmský deník -

Nai Nye Lawiweng a Zaw Win Htun jsou barmští uprchlíci. Přijeli do České republiky na pozvání společnosti Člověk v tísni – mimo jiné proto, aby českým zájemcům nabídli informace o hrubém porušování lidských práv v Barmě a životě v exilu, ale také diskusi nad možnostmi pomoci běžného občana České republiky. Dnes večer je možné se s barmskými uprchlíky setkat a hovořit v Brně během komponovaného večera, který na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity začne v 18 hodin.

Během uplynulého měsíce se barmští uprchlíci u nás setkali s řadou významných osobností: mimo jiné osobně diskutovali s Václavem Havlem, Madeleine Allbright, senátorem Martinem Mejstříkem, válečným zpravodajem Jaromírem Štětinou a řadou dalších. Dnešní setkání připravila ve spolupráci s Člověkem v tísni brněnská skupina celosvětové lidskoprávní organizace Amnesty International a kromě tlumočené besedy si návštěvníci budou moci o životě barmských uprchlíků udělat obrázek i z filmového dokumentu Barmský deník. Ten sleduje životní osudy tří mladých lidí, účastníků revolučního boje za demokracii v Barmě – snímek zkoumá vývoj jejich politického myšlení a přímý dopad občanské války na jejich život. Jedním ze studentů je Tint Aung, který po povstání v roce 1988 uprchl na hranici Barmy a Thajska: Tint se oženil, narodily se mu dvě děti, ale v okamžiku, kdy děti v džungli těžce onemocní, je Tint nucen volit mezi pokračováním v boji za demokracii a zajištěním lepšího života pro svou rodinu.

„V posledních letech se o Barmě hovoří zejména jako o zemi, která drží světový rekord v počtu dětských vojáků a kde státní aparát mimo jiné praktikuje mučení elektrickým proudem. Barma v roce 2003 je státem, kde politicky aktivní občany střeží vojenská výzvědná služba a nebo jsou zavíráni do věznic,“ komentuje situaci aktivista AI Jiří Koželouh. Organizátoři připomínají, že současná situace v Barmě je v mnoha ohledech podobná situaci v Československu před rokem 1989: ale zatímco v případě bývalého Československa přinesla sametová revoluce obrat k demokracii a respektování lidských práv, pokus o převrat v Barmě přinesl v roce 1988 tisíce mrtvých v ulicích, mnoho uvězněných – v barmských věznicích je dodnes zavřeno odhadem 1200 politických vězňů – a prohloubení pošlapávání základních lidských práv ze strany armády, která hraje v barmské společnosti zásadní úlohu.

„Vojenská junta, která ovládá zemi již od roku 1962, systematicky pronásleduje své odpůrce, znemožňuje jim vzdělávání, zavírá je do věznic, odsuzuje je na doživotí a k trestům smrti. Následkem toho bezútěšně narůstá počet barmských uprchlíků v Thajsku, Indii a dalších zemích v posledních letech. Jen v Thajsku dnes žije podle odhadů zhruba milion barmských občanů,“ uvádí Amnesty. Desetitisíce těchto lidí uprchly z přímých politických důvodů, ostatní převážně z důvodů ekonomických. „Životní úroveň v Barmě totiž vinou vládnoucího režimu neustále klesá a převážná část obyvatelstva žije pod hranicí chudoby bez vyhlídek na perspektivní budoucnost ve společnosti, kde pouze armáda rozhoduje o právu na vzdělání a určuje, co si jedinec smí myslet,“ vysvětluje organizace.

Jana Sobotková