Mezinárodní soudní tribunál bez české účasti
11. 4. 2002 - PRAHA [Econnect]
Úkolem stálého trestního dvora bude soudit pachatele nejvážnějších trestných činů – genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Dosud existovaly pouze ad hoc tribunály, např. pro bývalou Jugoslávii nebo Rwandu. Na rozdíl od Mezinárodního soudního dvora, který řeší spory mezi státy, bude mít Mezinárodní trestní tribunál pravomoc soudit jednotlivce.
Tribunál bude sloužit jako poslední instance v případech, ke kterým nemají jurisdikci národní soudy. Státy, které ratifikovaly zakládací listiny, se zavazují k předání všech svých občanů, kteří se na jejich území dopustily uvedených zločinů podle mezinárodního práva, ovšem pouze v případech, které doporučí tribunálu Rada bezpečnosti OSN.
Přestože statut Mezinárodního trestního tribunálu ratifikovala většina zemí Evropské unie, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Jugoslávie, Rumunsko, Bulharsko, ale i takové státy jako Kambodža nebo Niger, český podpis pod zakládacími listinami zatím chybí. Česká republika sice podepsala kladné stanovisko členských a kandidátských států Evropské unie, ve kterém je vyjádřena podpora pro vznik tohoto soudu, ministerstvu zahraničních věcí se však zatím nepodařilo prosadit potřebné legislativní změny. Česká republika tak přišla o možnost zúčastnit se zakládajícího shromáždění a podílet se na klíčových rozhodnutích, např. na schvalování rozpočtu soudu. Zároveň je vyloučena nominace českého zástupce do tohoto významného soudního orgánu.
Mezinárodní trestní tribunál bude tvořit 18 soudců zvolených na 9 let, tým prokurátorů a tým vyšetřovatelů. Soud nebude přímou součástí OSN, bude se zodpovídat pouze státům, které ratifikovaly statut. Jurisdikce tohoto soudu není retrospektivní, posuzovat proto bude moci jen činy spáchané po dni, kdy smlouva o vzniku tribunálu vstoupí v platnost.
Michaela Klečková
Michaela Klečková