Ekologický právní servis žaluje předsedu vlády ČR
9. 6. 2003 - BRNO [Ekologický právní servis/ Econnect]
Na území havraňské průmyslové zóny Joseph, jejíhož další osudu se mělo referendum týkat, zahajuje společnost NEMAK zkušební provoz továrny na výrobu hliníkových hlav do automobilových motorů a chystá se k dalšímu podstatnému rozšíření závodu a celé výroby. Konání místního referenda v Havrani původně plánovaného na listopad minulého roku však bylo nezákonným postupem tehdejšího starosty a dalších zastupitelů zmařeno. Přitom i z výsledků obecních voleb je zřejmé, že většina občanů Havraně by se vyslovila proti dalšímu rozšiřování zóny a růstu továrny NEMAKu.
Již v říjnu minulého roku proto byla na nezákonný postup obce Havraň podána stížnost k Ústavnímu soudu. Ta i přes naléhavost celé věci zatím není nijak řešena. Zmocněnec vlády v této souvislosti v tisku mimochodem k činnosti pana Sokola uvedl: „Naštěstí se ale podařilo zažehnat Ústavní soud.“ Advokátní kancelář má totiž investici společnosti NEMAK v rozvojové zóně Joseph ochránit.
Právník EPS Jiří Nezhyba k celé kauze uvádí: „Pan Sokol za jistě nemalé peníze státu chrání investici nadnárodní společnosti na úkor ústavně zaručeného práva občanů rozhodovat v referendu. Stojí snad kontakty vlivného advokáta za tím, že Ústavní soud již více než půlrok mlčí? Můžeme se jen dohadovat.“
Zmocněnec vlády na žádost EPS o informace odpověděl, že prostředky na činnost advokáta mají být hrazeny z rozpočtu kanceláře zmocněnce a za přispění města Mostu, smlouvu samotnou však poskytnout odmítl, protože je podle jeho názoru chráněna obchodním tajemstvím. Má totiž obsahovat ujednání o právní taktice advokáta a státu v celé kauze. Kdyby ji tedy EPS zjistil, podle přesvědčení zmocněnce by tímto byl stát vůči EPS značně znevýhodněn.
Proti postupu zmocněnce vlády, který v rozporu se zákonem o informacích odmítl zpřístupnit informace o rozsahu prostředků plynoucích panu Sokolovi se státního rozpočtu (§ 9 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, říká: „Při poskytování informace, která se týká používání prostředků státního rozpočtu, rozpočtu územního celku nebo fondu zřízeného zákonem anebo nakládání s majetkem těchto subjektů, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství“), se EPS odvolal k jeho nadřízenému, předsedovi vlády ČR, panu Vladimíru Špidlovi. Ten však ve lhůtě stanovené zákonem o informacích o odvolání nerozhodl. EPS se proto v těchto dnech obrátil na Městský soud v Praze s žalobou, jejímž cílem je zrušení rozhodnutí předsedy vlády a přimění zmocněnce, aby smlouvu s kanceláří pana Sokola poskytl.