Komplikuje stát zaměstnávání cizinců?

24. 10. 2005 - PRAHA [Radio Praha]

Cizinci to v České republice nemají jednoduché, úřady jejich situaci často neúměrně a zbytečně komplikují. Tvrdí to zástupci nestátních organizací pomáhajících lidem, kteří se rozhodli přesídlit do České republiky za prací. Ministerstvo práce a sociálních věcí uspořádalo v pondělí na toto téma veřejnou diskusi, kde ale zazněly i názory opačné.

Yana Leontiyeva z Kijeva na Ukrajině vystudovala v České republice a nyní pracuje v sociologickém ústavu Akademie věd. Díky studiu měla již částečně připravenou půdu k asimilaci s českým prostředím, přesto ani její cesta k zaměstnání nebyla snadná: "Když jsem našla práci, musela jsem se zaměstnavatelem vyplnit smlouvu a vyplnit všechny formality, zaměstnavatel se pak obrátil na úřad práce, kde požádal o povolení k zaměstnávání cizinců, to nějakou dobu trvalo, potom jsem s tím povolením šla na úřad práce já, požádala jsem o povolení k zaměstnání u příslušného zaměstnavatele, pak jsem si pořídila výpis z rejstříku trestů České republiky, potvrzení o ubytování... S pracovní smlouvou a pracovním povolením jsem jela na zastupitelský úřad do Polska, protože se o to musí žádat mimo území České republiky, takže jsem jela do Katowic, požádala jsem tam o vízum... celá procedura trvala zhruba šest měsíců. Ten proces vůbec nebyl snadný a podle mě je trochu zbytečný samotný fakt, že přestože mám povolení k pobytu a musím ještě žádat o jiné vízum, že nestačí jenom povolení k zaměstnání, že pro účely studia musím mít zvláštní studentské vízum a pro účely práce zvlášť pracovní vízum," říká Yana Leontieva z Ukrajiny.

Ukrajinských občanů je u nás zaměstnáno ze zemí mimo Evropskou unii nejvíc. "Celkem 53.518 osob a z toho největší počet zaznamenala Ukrajina, kde je 36.595 osob," potvrzuje Petra Boušková z ministerstva práce a sociálních věcí. Mezi občany unijních zemí vede Slovensko. Slováků v České republice pracuje 73.000. Všech cizinců je u nás zaměstnáno 143 tisíc.

Pavel Čižinský pracuje v nevládní Poradně pro občanství, občanská a lidská práva. Cizincům nejčastěji pomáhají se získáním občanství. "V celém světě a tedy i v české republice pomalu probíhá vývoj od naprosté bezprávnosti cizinců, od toho, že stát může dát, ale nemusí, a nelze se odvolávat a soudit, a ten postup jde k tomu dávat nějaká práva, to znamená, že když se nesplní právní podmínky, že bude cizinec mít nějaký nárok. Zatím jsme v nějakém mezistádiu, kdy první vstup na území, z ambasád, kdy si cizinec požádá o vízum, to není nárokové. Ambasáda může dát, nemusí zdůvodňovat, když nedala, a podle toho taky ta praxe vypadá," říká Pavel Čižinský.

Podle Jana Složila z ministerstva vnitra je Česká republika k cizincům otevřená: "Česká republika potřebuje levnější pracovní sílu, řešíme i klesání populačních křivek, takže proto jsme otevřený stát, který se nebrání přílivu cizinců, samozřejmě, a to je můj osobní názor, každý stát má svoji absorbční schopnost, aby nevznikaly nějaké xenofobní nálady a tak dále."

Má mít cizinec, který přichází na české území, nějaká práva? "Proč by je neměl mít? Já se domnívám, že je má, a ta práva by měla být asi odstupňována podle míry integrace do společnosti. U cizince, který přijede za turistikou nevím, o jakých právech bychom měli hovořit, kromě obecných, cizinec, který tu pracuje dlouhodobě, už by mohl mít vyšší, a ten, který se chce usadit trvale, proč by je neměl mít? A já se domnívám, že je i má. Cizinec s trvalým pobytem, na rozdíl od toho s dlouhodobým pobytem, má například právo nabývat nemovitosti atd. Takže myslím, že se to dneska i děje."

Vilém Faltýnek

DISKUSE - KOMENTÁŘE: