Hrozí v České republice podobné nepokoje jako ve Francii?

10. 11. 2005 - PRAHA [BBC]

Vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva a koordinátorka vládní kampaně "Spolu proti rasismu" Kateřina Jacques varuje, že mladí lidé, kteří nemají práci (a často ji ani nehledají), nedaří se jim (nebo ani nechtějí) začlenit se do společnosti a mají zkušenosti s diskriminací jsou živnou půdou pro možný výbuch násilných nepokojů i v ČR: "Dlouhodobě varujeme v tom smyslu, že vytváření tzv. ghett, izolace těchto lidí od další společnosti, neprostupnost společenských vrstev, nemožnost se zapojit do občanského života v jeho plné šíři je závažný problém."

"Na Slovensku jsme byli něčeho takového dokonce svědky - po radikální změně systému sociálních dávek tam Romové vyšli do ulic a proběhlo tam něco, co potom bylo nazýváno rabováním, ale byla to asi taková reakce z nouze, takový výkřik zoufalství. Já doufám, že k tomu u nás nikdy nedojde, ale rozhodně bych se netvářila tak, že nám nic takového nehrozí."

Ghett je čím dál víc

Romská ghetta v České republice jsou, a dokonce jich podle Kateřiny Jacques přibývá: "My bohužel z úrovně státní správy sledujeme, jak samosprávy nezodpovědným způsobem vytvářejí ghetta ve svých lokalitách. Je to takový krátkodobý názor, že problém vytlačí mimo centrum města, a tím se ho jakoby zbaví."

Obavy, že by čeští Romové vyšli do ulic, ovšem nesdílí například Ivan Veselý, předseda občanského sdružení Dženo. "Já si myslím, že u nás tyhle sociální nepokoje nehrozí, protože máme rozdílné historické zkušenosti. Romové byli součástí evropské civilizace po řadu staletí. To, co se děje v Paříži, má řadu rozměrů. Interpretovat tento problém jen na základě sociální nerovnosti nebo nespravedlnosti je velký omyl. Co se tam stalo, má rozměr náboženský a kulturní," říká Ivan Veselý ze sdružení Dženo.

I přes vládní protidiskriminační programy, sociálně-vzdělávací projekty, se v romských ghettech rozmáhají drogy a prostituce, a s tím spojená kriminalita. Vznikají dětské gangy, kterým trestní stíhání nehrozí. Lidé v okolí se romské komunity bojí - a není to podle poslance a vládního zmocněnce pro lidská práva Svatopluka Karáska projev rasismu: "Největší problém není v rasismu, ale v jinakosti. Romové žijí životním stylem, který ostatním vadí. Nejde o to, že jsou jiné barvy pleti, ale že žijí tak nepřizpůsobivě. Pak se řekne, že lidi jsou rasisti, ale ono jde o normální pobyt mezi lidmi, o dohodu, o její plnění. Ne všechny neshody a nepokoje jsou v tomto smyslu rasistické."

Kampaně proti rasismu

Všechno má své souvislosti - xenofobie pramení ze strachu z jiné mentality a životního stylu menšin - a v praxi může vést k diskriminaci menšin. Sehnat práci je pro cizince, ale i pro Romy, mnohdy nadlidský úkol.

Vláda už šestým rokem financuje kampaň "Spolu proti rasismu" - její součástí jsou billboardy, televizní i rozhlasové šoty vyzývající k toleranci a porozumění. Vláda spolufinancuje stovky multikulturních projektů, od nichž si slibuje sociální smír mezi většinovou společností a menšinami. Otázkou zůstává, zda to bude stačit.

Mikuláš Kroupa

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

13. 11. 2005

Chybné závěryanalytik