Prvních 30 odborníků z ciziny získalo v ČR rychleji trvalý pobyt
3. 10. 2006 - PRAHA [Radio Praha]
Novinářům to řekla vrchní ředitelka sekce EU a mezinárodních vztahů ministerstva práce Blanka Elfmarková. Ministerstvo odstartovalo pětiletý pilotní projekt v roce 2003. Česko se tak stalo první z postkomunistických i nových členských zemí EU, která se snaží přilákat zahraniční odborníky. Do programu se zatím zapojilo 419 mužů a žen z desítky států. Z nich 233 má vysokoškolské vzdělání. Dalších 44 účastníků projektu absolvovalo v Česku vysokou či střední školu.
Za vzdělání, znalosti a dovednosti nabízí ministerstvo práce možnost za dva a půl roku žít v ČR natrvalo. Podle zákona je možné povolení k trvalému pobytu získat za pět let. Když projekt začínal, byla tato lhůta desetiletá.
Projekt má řadu kritiků. Podle nich není příliš účinný a mnoho odborníků z ciziny nepřivádí. Obvykle se do něj totiž hlásí lidé, kteří v Česku již delší dobu pracují. Zájemci ze zahraničí uvádějí, že z jejich vlasti je téměř nemožné místo v ČR získat. Projektu se tak zatím nedaří stanovené kvóty naplňovat. Místo čtyř stovek vzdělaných lidí z ciziny chtěl stát získat zhruba tisíc osob.
Podle Jana Schrotha z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) by získávání zahraničních odborníků usnadnilo mimo jiné zjednodušení a zrychlení udělování pracovních víz. Když už se cizincům podaří najít si práci, i měsíce čekají na pracovní povolení. Jednodušší administrativní postup může podle odborníků bránit i práci na černo. Bližší informace jsou na www.imigracecz.org.
Například bulharský inženýr Vladimír Iliev přijel pracovat do Česka a počítal s tím, že se po skončení půlročního projektu vrátí do vlasti. Když dostal v ČR další pracovní nabídku, rozhodli se s manželkou a synem přestěhovat se. Aby se zapojil do projektu, mu poradil jeho známý. Dnes pětatřicetiletý Iliev se do programu přihlásil v roce 2003. Jeho manželka jako cizinka bez povolení v ČR pracovat dosud nemohla. Pomáhala tedy jako dobrovolnice v neziskové organizaci. Díky trvalému pobytu i ona může získat práci, říká Iliev. "Česky se naučila velice rychle. Mluví líp než já," chválí svou ženu. Manželé do české školy poslali i syna, přestože v Praze funguje škola bulharská. I když by bulharský inženýr mohl pracovat i v západní Evropě a původně chtěl žít v Německu, vybral si ČR. Jak říká, peníze nejsou všechno. Důležité podle něj je hlavně to, kde se člověk dobře cítí.