Volba Evropského parlamentu: Čistější vzduch pro zdraví lidí nebo špinavější pro zisky znečišťovatelů?
21. 6. 2006 - BRUSEL/PRAHA [STUŽ - Společnost pro trvale udržitelný život]
"Doporučení německého europoslance Holgera Krahmera (FDP) předložená výboru pro životní prostředí bohužel znamenají vážné ohrožení pro ochranu životního prostředí a upřednostňují finanční zájmy znečišťovatelů před ochranou lidského zdraví. Návrhy na příliš vysoké limity pro znečištění ovzduší a na nejrůznější výjimky ignorují stávající stav vědeckého poznání i názory předních českých a evropských odborníků, kteří se zabývají vlivem znečištěného ovzduší na zdraví lidí," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika.
Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí bude např. rozhodovat o tom, zda nebudou zrušeny některé stávající limity či zda nebudou poskytnuty nejrůznější výjimky ze závazných limitů. Provedená ekonomická analýza konstatuje, že samotný polétavý prach snižuje evropský hrubý domácí produkt o desítky miliard euro ročně a že zdravotní přínosy ze snížení znečištění mohou být až 4 krát větší než společenské náklady nutné ke zlepšení kvality ovzduší (1).
"Organizace zdravotníků a ochránců životního prostředí žádají europoslance, aby podpořili zpřísnění limitů pro znečištění ovzduší polétavým prachem a oxidy dusíku. Velký spor je veden zejména o zachování denního limitu pro polétavý prach (PM10) a přípustnou hodnotu znečištění jemným polétavým prachem (PM2,5). Evropská komise ji navrhla ve výši 25 mikrogramů/m3, ačkoli vážná zdravotní rizika představuje jemný polétavý prach už přibližně při polovičních hodnotách - od 12 mikrogramů/m3. Evropská komise tak vědomě ignorovala výsledky rozsáhlého vědeckého výzkumného programu (CAFE - Čistý vzduch pro Evropu), který doporučil stanovení limitu mezi 12 a 20 mikrogramy/m3", uvedl MUDr. Šuta.
Co je polétavý prach
Jako polétavý prach jsou označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší jak svou velikostí, tak chemickým složením i původem. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Ukládání částic v dýchacím ústrojí člověka je závislé jednak na jejich velikosti, ale i na způsobu dýchání. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí. Za nejnebezpečnější je považována právě jemná frakce o velikosti do 2,5 mikrometru, která je označována jako PM 2,5 a která se v plicích dostává nejhlouběji.
Zdravotní vlivy polétavého prachu
Účinky krátkodobého působení:
· zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic
· nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
· zvýšení spotřeby léčiv
· zvýšení počtu hospitalizací
· zvýšení úmrtnosti
Účinky dlouhodobého působení:
· snížení plicních funkcí u dětí i dospělých
· růst onemocnění dolních cest dýchacích
· zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic
· snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)