EPS: Vláda nepovolí úředníkům legálně oznamovat korupci
30. 8. 2011 - PRAHA [Econnect/EPS]
Právník EPS Martin Fadrný k tomu řekl: „Zásadním nedostatkem návrhu je skutečnost, že návrh fakticky neumožňuje legální whistleblowing, tedy oznamování korupčního jednání. Pokud by úředník dostal korupčnický pokyn, byl by povinnen oznámit své podezření nadřízenému, od kterého pokyn obdržel. Pokud by postupovat jinak, porušil by zákon. To zajisté úředníky v nelehkém rozhodování, zda korupci oznámit, nepodpoří.“
Návrh odkazuje na povinnosti úředníků územních samosprávných celků, tak jak jsou definované ve stávajícím § 16 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků, které by měly být obdobně aplikovány i na úředníky státní správy. Mezi tyto povinnosti však patří: „Povinnost ohlásit písemně skutečnost, že vydaný pokyn je v rozporu se zákonem osobě, která tento pokyn vydala, nebo vedoucímu úřadu.“ V případě, že je korupce svázána s osobou nadřízeného, je povinnost obracet se na nadřízeného nejen nelogická, ale především kontraproduktivní a v rozporu se zájmem na odhalení korupce – mohlo by dojít např. k zahlazení stop nebo zničení důkazů.
Dále zákon o úřednících samosprávných celků obsahuje „Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu zaměstnání a v souvislosti s ním (přičemž zprostit této povinnosti jej může vedoucí správního úřadu) 6a povinnost zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost územního samosprávného celku.“ – tedy například oznámit korupční jednání mimo médiím atd. Vzhledem k tomu, že informace o korupci je zpravidla způsobilá poškodit minimálně důvěryhodnost a dobré jméno úřadu, whistlebloweři by de facto vždy jednali v přímém rozporu s daným ustanovením.
I v případě, že by tato ustanovení některé úředníky od rozhodnutí oznámit korupci nedradila, nebyli by takové whistlebloweři nijak chráněni před odvetným jednáním svých nadřízených či kolegů. EPS proto doporučuje do Návrhu vložit i zvláštní právní ochranu „whistleblowerů“ (úředníků oznamujících možné korupční jednání) před hrozícími sankcemi ze strany zaměstnavatelů, spadajících do působnosti Návrhu. Tato právní ochrana by měla být výslovná a měla by být vyvážená tak, aby whistleblowing nebylo možné zneužít. Ochrana by se tak měla vztahovat pouze na oznámení možné korupce na základě důvodného podezření, oznámení musí být činěno v dobré víře a nesmí být činěno pro osobní obohacení oznamovatele. Jako vzorový model pro dopracování ochrany „whistleblowerů“ do textu Návrhu doporučuje EPS britský Public Information Disclosure Act, případně doporučení Transparency International.