Výbor OSN pro lidská práva vyzval Českou republiku, aby přestala porušovat práva dětí v trestním řízení
29. 7. 2013 - ŽENEVA [Econnect/LLP]
Výbor OSN pojmenoval tři stěžejní problémy současného systému soudnictví ve věcech mládeže a vyzval Českou republiku k nápravě. Konkrétně Výbor kritizoval, že trestně neodpovědné děti, na rozdíl od mladistvých (15-18 let), nemají nárok na právní pomoc již v průběhu prověřování případu policejním orgánem; děti ani jejich zákonní zástupci nemají právo nahlížet do policejního spisu; v zákoně chybí alternativní možnosti řešení celé věci, aby dítě mladší patnáct let nemuselo zbytečně stanout před soudem pro mládež.
Výbor OSN pro lidská práva kritizoval Českou republiku za to, že systém soudnictví ve věcech mládeže přiznává dětem mladším patnácti let méně práv, než mají mladiství, kteří jsou již trestně odpovědní. Tato situace je zjevná zejména v případě práva na právní pomoc. Liga lidských práv měla možnost řešit případ třináctiletého chlapce. V říjnu roku 2011 si pro chlapce domů přijela policie. Rodiče, kteří tehdy nebyli doma, byli policisty o výslechu vyrozuměni pouze letmo. Nebylo jim řečeno, že je z něčeho podezřelý ani z čeho. Chlapec poté strávil na policejní služebně zhruba čtyři a půl hodiny, aniž by měl možnost kontaktovat své rodiče či jakoukoli jinou důvěrnou osobu. Došlo k tomu, že policie na chlapce začala vyvíjet nátlak a sdělila mu, co všechno už na něj měli vypovědět jeho údajní spolupachatelé. K situaci přispěla i sociální pracovnice, která chlapce „poučila“ o tom, že by také mohl skončit v ústavu. V důsledku těchto jednání chlapec nakonec policii potvrdil vše, co mu předtím policie sama popsala. Den poté se nervově zhroutil. Chlapec je výslechovou situací dodnes traumatizován. Paradoxem je, že kdyby byl tehdy starší patnácti let, policie by byla povinna zajistit mu u výslechu právníka, který by střežil jeho práva. Výbor OSN proto vyzval Českou republiku, aby zajistila, že i děti mladší patnácti let budou mít stejná práva, jako mají mladiství.
„Rozdílné zacházení s dětmi mladšími patnácti let a mladistvými z hlediska zajištění jejich procesních práv v řízení před policií je opravdu neodůvodněné. Opatření, která mohou být oběma skupinám dětí uložena, se do značné míry shodují. Proč se tedy neshodují i jejich procesní práva? Z naší praxe navíc víme, že u výslechu dítěte bez právníka je zvýšené riziko, že se dítě přizná i k věcem, které nespáchalo. Často jenom proto, že podlehne snaze vyhovět dospělé autoritě, silnému přání vrátit se co nejdříve domů k rodině, nebo strachu z umístění do ústavu,“ řekla právnička Ligy lidských práv Anna Hofschneiderová.
Výbor OSN pro lidská práva dále vyzval Českou republiku k tomu, aby zajistila, že děti mladší patnácti let nemusí nutně stanout před soudem pro mládež. Výbor poukázal na to, že současný systém neumožňuje využít na míru šitou alternativu k soudnímu řízení a v podstatě nutí státní zástupce k tomu, aby případy dětí mladších patnácti let podávaly k soudům pro mládež i tehdy, kdy to není vůbec nutné. „To je bohužel v rozporu se základními právy dětí, tak jak je vykládá OSN ve svých doporučeních a v rozporu s principy restorativní justice, na kterých je zákon o soudnictví ve věcech mládeže postaven“, dodává právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová.