Vědci: Změňme hospodaření v lesích

5. 6. 2006 - HARRACHOV [EkoList]

Když v únoru letošního roku představoval ministr životního prostředí Libor Ambrozek zprávu OSN o převážně upadajících světových ekosystémech, byl dotázán, jak je tomu v České republice. Odpověděl, že s velkými problémy, jako je třeba nedostatek pitné vody, se u nás setkat nemůžeme. Za neradostný pak ale označil stav českých lesů.

Smrkový les.
Ilustrační foto: Václav Cílek

Podobně to vidí i Hnutí Duha, a proto v druhé polovině loňského října zahájilo kampaň za změnu lesního zákona. Kromě kyselých dešťů a imisí, které stály za masovým odumíráním lesů v 60. - 80. letech minulého století, se na problému podle Duhy podílí i špatné hospodaření, hlavně nadměrná výsadba umělých smrčin, holosečné kácení a vyvážení veškerých živin z lesa. Duha proto požaduje zakázat holoseče větší než 0,3 hektaru a ve státních lesích nechat na dožití nejmíň deset stromů na hektar, v soukromých pět stromů na hektar. Rovněž by se podle hnutí měl zvýšit podíl přirozené druhové skladby při výsadbě a změnit systém dotací, které dnes podporují i zalesňování přírodovědně velmi cenných míst.

Aktivisté v prosazování těchto změn ale nezůstali sami a teď s podobnými návrhy přišla i řada českých vědců, kteří mají s děním v lesích co do činění. Jejich "Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů" (dál jen Stanovisko) zformulovali lidé různých disciplín, od geologa Jakuba Hrušky, přes lesníka Milana Košuliče, až po biology Karla Pracha nebo Josefa Ruska. Stav českých lesů podle nich zůstává špatný i navzdory poklesu emisí během 90. let minulého století. Důvody? Holoseče, po nichž je obnažená vrstva humusu deštěm vymývána a odplavena. Nevhodné druhové složení, v němž se ovšem pokračuje i při nové výsadbě. Stejnověké porosty náchylné k poškození kalamitami. Odvážení skoro veškeré dřevní hmoty z lesa, ačkoli na mrtvé dřevo je vázáno významné množství lesní biodiverzity. Málo míst, kde byly lesy nechány přírodnímu vývoji. To všechno přispívá k degradaci lesní půdy. Situaci ještě ztěžuje přemnožená zvěř, která okusuje hlavně mladé listnáče a jedle.

Vědci proto ve Stanovisku uvádějí opatření, která by rádi viděli v zákoně. Legislativa by měla hodně omezit až úplně vyloučit holoseče a podobně výrazně omezit nebo zcela skončit s vápněním a hnojením lesů. Důsledně by se mělo začít s výsadbou dřevin, které odpovídají danému stanovišti, nechávat v lese ve vyšší míře nevytěžené stromy na dožití a snížit stavy zvěře. Stanovisko už veřejně podpořilo přes 200 odborníků, včetně například prorektora Jihočeské univerzity Jana Zrzavého, děkana Přírodovědecké fakulty UK Pavla Kováře, ředitele Geologického ústavu AV ČR Václava Cílka, ředitele Botanického ústavu AV ČR Jana Kirschnera, ředitele Entomologického ústavu AV ČR Jana Šuly atd.

Přípravu nového lesního zákona má na starosti ministerstvo zemědělství (MZe). Jak EkoListu sdělil Jiří Felčárek z jeho odboru komunikace, úřad Stanovisko vědců a odborných pracovníků zná a v současné době ho analyzují resortní Výzkumný ústav pro lesní hospodářství a myslivost a Ústav pro hospodářskou úpravu lesa. "Jejich stanovisko bychom měli obdržet do cca konce května. Na základě toho pak budeme reagovat. Názor dáme k dispozici a vyjádření jak uvedené skupině odborníků, tak veřejnosti," píše v mailu Jiří Felčárek. "Ještě před standardním vnějším připomínkovým řízením počítáme s veřejnými diskusemi nad jeho zněním, kde budou moci všechny strany přednést a zdůvodnit své názory."

Ministerstvo životního prostředí se k lesnímu zákonu zatím podrobněji moc nevyjadřuje. "Stanovisko vítáme jako dobrý začátek diskuse k lesní politice, což je bezesporu potřeba," vzkázal EkoListu po tiskové mluvčí náměstek ministra František Pojer.

Trochu rozpačití jsou ze Stanoviska v Lesích ČR. Podle jejich specialisty ochrany lesů Ladislava Půlpána vítají jakoukoli věcnou diskusi, použitou formu ale nepovažují za příliš šťastnou. "Text budí zdání, že za většinu problémů si může lesní hospodářství samo a imise jsou jenom okrajovým problémem, ač autorům musí být známo, kolik tisíc tun síry za ta desetiletí v postižených oblastech spadlo a dosud padá."

Ladislav Půlpán přitom upozorňuje, že výrazně poškozené lesy zabírají jen malé území. "Naše lesy nejsou v perfektní kondici, což si jako jejich správci plně uvědomujeme, ale výměra porostů, které vyžadují zásadně odlišný přístup a vysokou péči ve vztahu k imisím, je ve skutečnosti cca 1,5-2 % lesů v ČR."

	Martin Konvička: Při horní hranici lesa nezalesňovat!
	Ilustrační foto: Jakub Kašpar/archiv EkoListu

Názor prezentovaný autory Stanoviska podle něj není zdaleka většinový. "Například vápnění lesů se jako kompenzační opatření používá nejen v České republice, ale i za jejími hranicemi." O ztrátě živin v půdě podle něj Lesy ČR vědí a dlouhodobě se tento problém snaží řešit spoluprací s řadou výzkumných pracovišť v ČR i zahraničí.

"Autoři si dali velmi malou práci s poznáním chodu současného lesnictví, protože by museli poznat, že řada navrhovaných opatření je už v současné době legislativně zakotvena a je běžnou součástí lesnického provozu. Jiná navrhovaná opatření jsou natolik okrajová, že jejich vliv na zlepšení stavu bude sotva znatelný," shrnuje postoj Lesů ČR ke Stanovisku Ladislav Půlpán.

Zatímco lesníci mají Stanovisko za poněkud "nelesnické", části biologů naopak připadá "lesnické" až až a chtěli by, aby se při přípravě nového zákona kladl mnohem větší důraz na ochranu biologické rozmanitosti. "Je to takový krotký, uhlazený text," komentuje Stanovisko Martin Konvička z Entomologického ústavu AV ČR. Uvádí, že ve skutečnosti v ČR přibývá relativně starých porostů a většinu negativ, která podle Stanoviska ke špatnému stavu lesů přispívají, se i díky lesníkům daří napravovat. "Já se Stanoviskem v zásadě souhlasím, jako nejdůležitější z těch požadavků vidím ponechávání starého a mrtvého dřeva v porostech," vysvětluje do telefonu. "Nejsou v něm ale podchyceny největší problémy ochrany biologické rozmanitosti v lesích." Ta je totiž ze značné části závislá na různých typech narušení lesů - buď přirozených (vítr, voda, hmyzí kalamity) nebo způsobených různými upadajícími nebo definitivně padlými způsoby hospodaření, jako je pařezení nebo lesní pastva. Martin Konvička by proto v zákoně rád viděl, aby byla ochrana biodiverzity nadřazena ostatním funkcím lesů, a to zvlášť v případě, kdy jde o druhy, které v ČR vymírají, případně jsou na evropské nebo celosvětové úrovni ohrožené. Cíleně by se tak podle něj měly na vhodných místech podporovat vznik pařezin výmladkovým hospodařením a lesní pastva. Zcela zakázat by se mělo zalesňování při horní hranici lesa a taky na místech, kde to ohrožuje ochranářsky cenné druhy. Zlikvidovat by se měly rovněž lesnické meliorace poblíž stávajících rašelinišť.

Jakub Hruška, jeden z autorů Stanoviska, s Konvičkovými námitkami souhlasí, upozorňuje však, že jim šlo hlavně o hospodaření v "běžných" lesích. "Já bych byl taky rád, kdybychom měli prosvětlené pařezinové lesy apod., ale takový požadavek je v této fázi trochu přestřelený," říká. Zároveň připouští, že lesníci ve Stanovisku navrhovaná opatření znají. "Ale moc je nedodržují," připojuje. Nechce přitom však zpochybňovat, že v některých oblastech se situace zlepšila.

Vědců, kteří se na celou věc dívají jako Martin Konvička, není málo, a tak se možná časem dočkáme ještě dalšího stanoviska českých vědců k ochraně lesů. "Nechceme zůstat u jednorázové proklamace, cílem je vybudovat základnu pro dlouhodobější argumentaci ústící v prosazení aspoň některých principů," píše v mailu Radim Hédl z brněnského oddělení Botanického ústavu AV ČR, který se ke Stanovisku připojil, ale i jemu připadá málo "biologické".

Tento článek je převzat z tištěného EkoListu 05/2006.

Jan Stejskal

DISKUSE - KOMENTÁŘE: