Povolení ke stavbě Obchodního centra Arkády Pankrác bude řešit soud

10. 5. 2006 - PRAHA [Arnika - Centrum pro podporu občanů]

Občanská sdružení Arnika, Ateliér pro životní prostředí, Občanská iniciativa Pankráce a Pankrácká společnost podala žalobu proti rozhodnutí o umístění stavby hypermarketu Arkády na Pankrácké pláni. Nesouhlasí s tím, aby tři z pěti nadzemních podlaží nové budovy nedaleko centra města zaujímaly garáže a jen dvě patra obchody. Protestují také proti zrušení populárního tržiště s ovocem a zeleninou bez adekvátní náhrady. V letošním roce se jedná už o třetí žalobu občanských sdružení v souvislosti s přestavbou Pankrácké pláně. Sdružení tvrdí, že projekty mají za cíl jen maximalizovat zisk developerů, ale obyvatelům Prahy nic nepřinesou. Sdružení prosazují změnu koncepce dostavby Pankrácké pláně již deset let. Úřady však požadavky občanů trvale ignorují.

„Usilovali jsme o změnu projektu Obchodního centra Arkád ve správních řízeních i při jednáních s investory. Investoři zásadní úpravy záměru odmítli. Úředníci magistrátu i Městské části Praha 4 podporují investory a požadavky občanů ve správních řízení zamítají,“ vysvětluje předsedkyně Občanské iniciativy Pankráce Marie Janoušková. Občanská sdružení nesouhlasí především s tím, aby tři z pěti nadzemních poschodí obchodního centra obsadily otevřené nadzemní garáže pro téměř 800 automobilů. „V oblasti Pankrácké pláně jsou dlouhodobě překračovány hygienické limity pro hluk a pro znečištění ovzduší prachem a emisemi. Nová obrovská parkovací kapacita tyto problémy nepochybně zhorší, protože přivede do ulic další stovky až tisíce automobilů,“ vysvětlila Janoušková.

Žaloba na územní rozhodnutí vydané pražským magistrátem pro umístění Obchodního centra Arkády je letos již třetí žalobou občanských sdružení, související s dostavbou Pankrácké pláně. „Ateliér pro životní prostředí podal nedávno žalobu proti povolení na zkapacitnění silniční sítě v oblasti tzv. pankráckého pentagonu a vytvoření nového sjezdu z dálnice. Ateliér žaloval také rozhodnutí magistrátu, že plánovaný stometrový mrakodrap Epoque nenaruší panorama Prahy,“ říká právník Lukáš Matějka ze sdružení Arnika. Podle něj občanská sdružení vyčerpala všechny možnosti jednání s developery i hájení zájmů obyvatel Prahy ve správních řízeních, a nezbylo než přejít k žalobám. „Pankrác je příkladem naprostého ignorování oprávněných zájmů obyvatel ze strany úřadů i politiků kvůli soukromým komerčním zájmům. Jde o ukázkový příklad selhání státní správy,“ řekl Matějka.

„Situace na Pankrácké pláni je důsledkem celkové neochoty vnímat potřeby normálních lidí,“ hodnotí situaci Martin Skalský ze sdružení Arnika. „Obyvatelé Pankráce již několikrát jasně řekli, že si přejí zachování populární tržnice s potravinami přímo od zemědělců nebo její přemístění do adekvátních náhradních prostor v blízkosti. Anketa ukázala, že v oblasti chybí zejména zařízení pro trávení volného času, provozovny služeb, obchody apod. Občané vyjádřili přání na výstavbu knihovny, uvažovalo se i o nové budově radnice. Podle dřívějších urbanistických studií mělo být prioritou vytvoření Centrálního náměstí Prahy 4. Nic z toho se bohužel nestalo. V současné době čelíme projektům na výstavbu dvou mrakodrapů, mnoha kancelářských budov a obrovských garáží s hypermarketem. Projekt má v podstatě předměstský charakter, není kvalitní, způsobí zhoršení životního prostředí a místní lidé si ho nepřejí. Úřady by to měly vzít v potaz,“ sdělil Skalský.

Předseda Pankrácké společnosti Zdeněk Holeček doplňuje, že vedle zrušení tržnice se zeleninou vnímají zdejší lidé velmi negativně také úbytek zeleně. „Současný stav plochy pro dostavbu centra Pankrácké pláně je sice žalostný, přesto zde jsou alespoň nějaké stromy. Vybetonováním celé plochy dojde ke zvýšení prašnosti, hluku a exhalací v ovzduší. Koncepce zástavby by se měla vrátit k východisku, že je třeba vytvořit především centrální náměstí Prahy 4 a zázemí služeb, sportu, kultury a nákupů pro obyvatele Pankráckých sídlišť,“ řekl Holeček.

Shrnutí hlavních námitek občanských sdružení proti stavbě Arkády Pankrác

1)Tři z pěti nadzemních podlaží zaujímají garáže, což je nedůstojné využití prostoru v centru Pankrácké pláně. Řešení přitáhne další dopravu do již dnes přetížené oblasti.

2)Obrovská plocha budovy znemožňuje vytvoření Centrálního náměstí, jak bylo původně plánováno (nezastavěný zůstane jen malý plácek vedle hypermarketu).

3)Stavba nesplňuje závazné koeficienty zeleně, s výsadbou většího počtu stromů v parteru se nepočítá. Zeleň na střechách nemůže nahradit úbytek stromů na ulicích – lidé nechodí po střechách.

4)Stavba počítá se zrušením populární tržnice s čerstvou zeleninou, ovocem, potravinami, řezanými květinami a sazenicemi od drobných zemědělců bez jakékoliv náhrady. Cena nabízených produktů je přitom široko daleko jedinečná. Tržnice odpovídá svým významem Havelskému trhu v centru Prahy a měla by být zachována.

5)Není jasné, jak budou využity obchodní plochy v Arkádách. Pokud půjde o „klasický hypermarket“ s butiky, drahými restauracemi a tuctovým multikinem, stárnoucí generaci obyvatel pankráckých sídlišť centrum Arkády nic nepřinese. Oblast potřebuje mimo obchodů i provozovny služeb, zařízení pro sport a trávení volného času pro všechny věkové kategorie.

Stránky developerů s popisem projektu Arkády Pankrác

Nejsou Arkády jako Arkády

Stavbu Obchodního centra Arkády naprojektovala v roce 2000 společnost ECM. Jde o německou rodinnou firmu, zabývající se výstavbou a provozem obchodních center v Německu, střední a východní Evropě. Na podzim 2005 koupila celý projekt Arkády společnost Rodamco Europe. Občanská sdružení se od počátků projektu účastní správních řízení a prosazují v nich požadavky drtivé většiny obyvatel pankráckých sídlišť. Původní projekt Arkád totiž nijak nevybočuje z uniformity desítek hypermarketů a obchodních center, která v České republice rostou jak houby po dešti, ale jejich přínos pro obyvatele přilehlých čtvrtí i města jako taková je sporný. Od roku 2000 proběhla řada neúspěšných jednání přímo se zástupci developerských firem. Ačkoliv investoři deklarují snahu s občanskými sdruženími spolupracovat, za celých šest let nepřijali ani jeden ze zásadních požadavků obyvatel a projekt se prakticky nezměnil.

Společnost ECE svůj projekt ráda přirovnává k obchodnímu centru se stejným názvem v Berlíně, které vyrostlo v roce 1998 na Postupimském náměstí. Pražské Arkády se těm berlínským ale ani zdaleka neblíží. Pražský projekt připomíná ve srovnání s tím berlínským chudou popelku z východního bloku. Postupimské náměstí se ocitlo po pádu Berlínské zdi v samém středu města. Šlo o mimořádně atraktivní a velmi rozlehlou plochu, k jejíž zástavbě se spojily společnosti ECM, Daimler-Chrysler, DB, Sony a další. Touto počáteční dispozicí připomíná Pankráckou pláň. Přípravu projektů na Postupimském náměstí však na rozdíl od Prahy velmi striktně reguloval berlínský magistrát a kvůli přísným požadavkům na zohlednění názoru obyvatel Berlína, kvalitu staveb i jejich celkový přínos městu se projekty musely několikrát přepracovat. V současné době je Postupimské náměstí jednou z turistických atrakcí Berlína i skutečným novým centrem města. Nevznikly zde totiž jen kanceláře a tuctový hypermarket, ale promyšlená zástavba, jejíž součástí jsou i nové byty, náměstí s fontánou zastřešené obřím „deštníkem“, vyhlídková věž, umělý potok a jezero, park pro pořádání pikniků, dětské hřiště, řada restaurací a kaváren, kino apod. V rámci náměstí zaujímají velký podíl pěší zóny, oblast je dobře přístupná i veřejno dopravou – pod Postupimským náměstím jezdí několik linek metra a železnice. Vzhledem k atraktivnosti lokality nebyly žádné garáže umístěny do nadzemních podlaží – veškeré parkování je pod zemí. Architektura Postupimského náměstí má špičkovou kvalitu.

Odkazy na Arkaden Berlin:

Marek Jehlička

DISKUSE - KOMENTÁŘE: