Proběhl 2. kongres Mateřských center v ČR

5. 5. 2003 - PRAHA [Econnect]

-fotografie z konference-

Mateřská centra oslavila v loňském roce již 10 let svého fungování. Za tu dobu se stala skutečným fenoménem, který v jiné zemi bývalého východního bloku nemá obdoby. Během těchto deseti let totiž vzniklo v celé České republice více jak 150 mateřských center. Mateřská centra (MC) zakládají nejčastěji ženy na mateřské dovolené, které se poté svépomocně starají o chod centra a jeho programy. MC slouží k seberealizaci těchto žen, ke zkvalitnění života žen a mladých rodin vůbec a k rozvoji komunit.

Síť mateřských center v ČR uspořádala ve dnech 25. - 26. dubna 2003 v Praze v Městské knihovně a v YMCA 2. kongres mateřských center pod záštitou MUDr. Jana Jařaba, vládního zmocněnce pro lidská práva. Kongresu se zúčastnila delegace ze slovenských a německých MC. Za téma kongresu zvolily organizátorky otázku "Stala se rodina společenským problémem?" O ní diskutovali během prvního dne, určeného k oslovení široké veřejnosti, hosté: spisovatelka Tereza Boučková, poslankyně Táňa Fischerová, vládní zmocněnec Jan Jařab, psycholog Zdeněk Matějček, psycholožka Jiřina Prekopová, socioložka Jiřina Šiklová, moderátorka ČT Jolana Voldánová a spisovatelka a socioložka Alena Wagnerová, která myšlenku MC do České republiky importovala. Debatu netradičně moderoval senátor Martin Mejstřík.

Socioložka Jiřina Šiklová v úvodu řekla: "Rodina byla problémem vždycky. I dříve i dnes. Musíme se na to ale podívat z hlediska slova společenský." Diskuse se pak zaměřila na vliv společnosti a státu při rozhodování, kolik a zda vůbec lidé mají či chtějí mít dětí ,na osobní odpovědnost, na změny role otců a matek, na změny společnosti vůbec. Spisovatelka Tereza Boučková připomněla sociální situaci rodin a otázku finančních prostředků, které mohou ovlivnit to, kolik mají lidé dětí. S tím nesouhlasil Jan Jařab, když podotkl, že většinou tzv. sociálně slabé rodiny mají více dětí než rodiny zajištěné, bohaté. Jolana Voldánová mluvila o sobě, své dřívější rodinné situaci, kdy se rozhodla pro to být svobodná matka a jaké obavy kvůli tomu měla. "Snažila jsem se pročíst spoustu literatury o rodině, psychologické knihy o tom, jaký vliv má na dítě neúplná rodina a snažila jsem se svému dítěti všemožně vynahradit to, že jsem na něj byla sama." Táňa Fišerová řekla, že na ni nikdy nemělo vliv chování většinové společnosti. "Vždycky jsem se chovala jinak, než většinová populace. Nikdy jsem nebyla vdaná, mám postižené dítě a dodnes žiji v bytě se svým otcem."

Moderátor diskuse Martin Mejstřík se nechal vtáhnout do debaty a navrhoval „oprášení“ křesťanského desatera jako jediného morálního kodexu pro všechny - křesťany i ateisty. Mluvil také o své roli otce a souhlasil s hlasy z pléna, že současní mladí otcové zvládají často péči o malé děti velice dobře a mnohem lépe, než generace jejich otců. "Já jsem také své děti přebaloval, koupal a uměl jsem se o ně postarat...." Trochu mu oponovaly některé účastnice, když říkaly, že jejich manželé jsou celý den v práci a děti téměř nevidí. To, že muž byl dříve považován za hlavního živitele rodiny dnes už neplatí a s emancipací žen často dochází k tomu, že se žena výraznou měrou podílí na finančním zabezpečení rodiny. Role muže je tedy změněna a muž často neví, jak se k tomu má postavit. Jiřina Prekopová to komentovala slovy: "Dnes už se často o muži mluví jen jako o dárci semene." Muži nemají čas na své děti, ty vyrůstají pod vlivem matek, které fungují na 200% - plní roli matky i otce a ještě pečují o domácnost. Práce v domácnosti je u nás tradičně velmi nedoceněná. "Práce v domácnosti je vidět, jen když ji někdo neudělá," dodával Jan Jařab. Rut Kolínská navrhovala legislativní zavedení polovičních úvazků pro oba rodiče jako jedno z řešení tohoto problému. S ní souhlasila spisovatelka Alena Wagnerová.

Tereza Boučková kritizovala spotřební vztahy ve společnosti a hlavně to, že se lidé neučí, že vztah muže a ženy by měl být na celý život. Mladí lidé jsou pod vlivem reklam - nevaž se, odvaž se a podobně a mohou si myslet, že vztahy se mění stejně rychle jako spotřební zboží. Profesor Matějček souhlasil - "Mladí lidé neberou závazek manželství vážně." J. Prekopová dodává: "Při svatbě se slibuje být s druhým v dobrém i zlém, a na to všichni zapomínají. Být s někým v dobrém umí každý, ale v tom zlém - to je právě kouzlo manželství." V Německu je ale situace snad ještě dramatičtější než u nás, protože urbanisté a architekti navrhují sídliště pro singly - samotáře - tedy lidi, kteří si život bez partnera vybrali jako svou životní volbu. "To mi připadá naprosto postavené na hlavu a proti smyslu života! Místo aby se stavěla sídliště pro rodiny s dětmi, buduje se sídliště pro osamělé lidi!"

Názorová různorodost hostů i publika jen podtrhla nutnost hledat řešení, která by umožnila různorodé formy života rodiny ve společnosti. Mateřská centra otevírají nové životní možnosti rodiny.

Po panelové diskusi Michalea Marksová Tominová a Petr Pavlík přednášeli na téma Mateřská centra na cestě do Evropy. Nejvíce se zaměřili na změny před vstupem a po vstupu naší země do EU z hlediska žen, rodiny. Co je legislativně upraveno a co ještě ne. Obecně lze říci, že naše republika je na vstup z hlediska legislativy připravena dobře, realita je ale bohužel jiná. Proto se musí více dbát na dodržování zákonů, ale i na změny zákonů především v oblasti domácího násilí, které je několik let našimi zákonodárci ignorováno. Obětí domácího násilí jsou totiž bohužel v 98% ženy a přístup policie je velice laxní. Zatímco v zemích unie je násilník po útoku okamžitě zadržen a dostává soudní příkaz nepřibližovat se ke své partnerce na vzdálenost jednoho kilometru, u nás se obětem dostane spíše výsměchu ze strany zástupců policie. Publikum zajímaly otázky mateřské dovolené, rodičovského příspěvku, ale ty EU neupravuje. Nejvíce ale na všechny přítomné zapůsobila Jiřina Šiklová, která závěrem dodala, že ženy z mateřských center mohou velice silně ovlivňovat své okolí tím, že pořádají besedy o EU a přesvědčí návštěvníky center o tom, že je nutné nejen říkat - ano unii, ale především v červnu jít opravdu volit.

Páteční program skvěle ukončil večer Martin Fris se svým divadlem jednoho herce a představením Don Quijotte.

Program sobotního dopoledne umožnil návštěvníkům vzdělat se v dílnách: Systémické řády a neřády v rodině, Setkání s vaším vnitřním dítětem, Předcházení konfliktů, Specifické vývojové poruchy učení, Dětská kresba v prvních sedmi letech života; Jak vystupovat v médiích, Jak vést Kluby dvojčat a vyměnit si zkušenosti se zahraničními hosty. Odpoledne nejvíce účastníky nadchla Jiřina Prekopová se svou přednáškou.

Celý kongres navštívilo 120 návštěvníků z řad matek i otců z mateřských center, dále hosté jednotlivých MC - zástupci státní správy a samosprávy, hosté ze spřátelených organizací i odborníci.

Lucie Slauková