Poučili jsme se z povodní?
8. 7. 2002 - PRAHA [Econnect]
Hrůznost povodní z devadesátého sedmého roku je neoddiskutovatelná. Málokdo si však připouští, že viníkem katastrofy je především člověk. Umělým zásahem do toku řek se mu podařilo minimalizovat přirozenou rovnováhu toků, které se nedokáží s nadměrným množstvím vody vyrovnat.
Pokud je řeka ponechána svému osudu, sama si po čase najde cestu, která jí nejlépe vyhovuje, aby dosáhla rovnováhy mezi erozí a agradací (usazování). Necitlivými zásahy, které mohou být způsobeny mýcením lesů, zorněním luk, odvodňováním, technickými úpravami toků apod. se řečiště naopak dostává do trvalé nerovnováhy. Ta může zvýšit nebezpečí erozních procesů, náplav a povodňových průtoků, které se správci toků snaží zregulovat dalšími úpravami.
Podle občanského sdružení Arnika, která se protipovodňovou ochranou zabývá je zásadní chybou osidlování niv podél toků. "Toky většiny řek byly regulacemi napřímeny a zkráceny, takže při zvýšených průtocích stoupla rychlost vody a tím i její ničivé následky," vysvětluje příčiny neštěstí na Moravě Lenka Daňhelová z ostravské pobočky Arniky. "Na horních tocích došlo k obrovským škodám především vlivem eroze koryt, jejich zničením a destrukcí přilehlých objektů. Na středním a dolním toku převažovaly škody způsobené velkoplošným rozlivem vody z koryt," pokračuje Daňhelová.
Ačkoliv mnozí odborníci upozorňují, že nekonečné regulace vodních toků řešením nejsou, v praxi se většinou setkáte s opačným názorem. Podle informací Arniky je v tomto ohledu ukázkovým případem nepochopení problému řešení protipovodňové ochrany v okrese Bruntál. "Místo toho, aby se správce začal zabývat ucelenou koncepcí, jak zadržet při deštích vodu v celém povodí Opavy a Opavice, prosazuje v obci Nové Heřminovy přehradu. Ta má za cenu zatopení vesnice v případě velké vody chránit město Krnov a několik níže ležících obcí," dodává Daňhelová.