Rok s židovskou kulturou připraví stovky akcí

18. 1. 2006 - PRAHA [Radio Praha]

Až stovka tuzemských i zahraničních institucí se během roku 2006 zapojí do jedné z největších kulturních akcí v Česku - do Roku s židovskou kulturou. Podnětem k němu se stalo sté výročí založení Židovského muzea v Praze. Chystají se divadelní představení, koncerty, filmy, výstavy, přednášky i autorská čtení, a to nejen v Praze, ale po celé republice.

Když v roce 1906 Salomon Hugo Lieben a August Stein pražské Židovské muzeum zakládali, chtěli pouze zachránit cenné umělecké předměty ze synagog, zbořených při přestavbě Starého Města. Po stu letech své existence je to jedno z nejnavštěvovanějších muzeí v České republice: "Tři nejnavštěvovanější muzea jsou vedle Židovského muzea Národní muzeum a Valašské muzeum v přírodě v Rožnově. V tom pomyslném žebříčku většinou ale Židovské muzeum počtem návštěvníků zvítězí," upřesňuje ředitel odboru muzeí a galerií ministerstva kultury Pavel Jirásek.

Podle současného ředitele Židovského muzea Leo Pavláta se v jeho stoleté historii odrážejí moderní dějiny českých Židů: "Proto jsme nechtěli, aby oslavy /výročí/ byly jen jakousi jednorázovou akcí, která připomene naši instituci, ale domníváme se, že správným výrazem tohoto výročí je projekt celorepublikový."

Samotné Židovské muzeum uspořádá například rozsáhlou výstavu o pražském ghettu, na které se bude podílet i Muzeum hlavního města Prahy, připraví přednášky a diskusní pořady ve svém Vzdělávacím a kulturním centru v Praze a otevře pobočku tohoto centra v Brně. Do Roku s židovskou kulturou se ale zapojí i další kulturní instituce: "Půjde o výstavy, koncerty, filmy, festivaly, divadlo, tanec, přednášky a diskuse, literaturu a společenské akce, a to vše na židovské téma a ve spojení s židovskými autory. Ta přehlídka nebude pouze v Praze, ale i v dalších městech, třeba v Českém Krumlově, České Třebové, Brně, Olomouci, Mostě, co je ale myslím důležité: budou to akce nejen v hlavních kulturních centrech, ale i v menších," dodává Leo Pavlát.

Například brněnské Národní divadlo připravuje na listopad tohoto roku Týden židovské kultury v Brně. Podle svého ředitele Zdeňka Proška na něm bude spolupracovat s Moravským zemským muzeem a dalšími brněnskými kulturními institucemi. Během tohoto týdne zazní například dětská opera Brundibár terezínského autora Hanse Krásy. Balet Národního divadla v Brně uvede Stravinského Svěcení jara s tématem holocaustu a chybět nebude ani činohra: "Mahenova činohra uvede na Malé scéně scénická čtení z děl terezínských autorů, včetně rekonstrukce kabaretu "Český kabaret" z roku 1943 doktora Felixe Porgese."

Podobně lze vyjmenovávat chystané kulturní akce po celé republice. Moravské muzeum umění v Olomouci připravuje retrospektivní výstavu v Česku jen málo známé malířky a sochařky, moravské rodačky Terry Haass, která působila v Paříži. Muzeum v Mostě zase seznámí s židovskými zvyky i s historií Židů na Mostecku. Památník Terezín představí pětici židovských umělců, kteří tvořili i během své internace v terezínském ghettu za 2. světové války. A vzácná judaika se objeví i na jedné z nejvýznamnějších výstavních akcí letošního roku - na výstavě Karel IV.- císař z Boží milosti, která bude v polovině února zahájena na Pražském hradě.

Během celého roku na mnoha místech zazní také židovská hudba: Kromě tradičního klezmeru - v Praze se připravuje celý Festival klezmerové hudby - tu zaznějí i skladby autorů Ervína Schulhoffa nebo Gideona Kleina. Královéhradecká filharmonie uspořádá koncert z židovských písní, uvede ale i skladbu Josefa Myslivečka Abraham a Izák. Do Roku z židovskou kulturou se samozřejmě zapojí i divadla. Divadlo Na Fidlovačce v Praze uvede hru pražského rodáka Franze Werfla Jacobowski a plukovník a Divadlo Na Zábradlí na únor připravuje celou divadelní přehlídku.

Podle spisovatele Ivana Klímy se budou během Roku s židovskou kulturou připomínat i čeští spisovatelé s židovskými kořeny: "Ti představitelé židovské kultury, budu jmenovat třeba Poláčka, Langra, Hostovského, nebyli představiteli ani levice ani pravice, ale představiteli demokratické literatury, demokratické kultury, byli to blízcí přátelé Karla Čapka. Přispívali většinou do Lidových novin. Tato tradice by myslím měla být připomínána, je živá a inspirující i v dnešní době. Totiž ta demokratická tradice je tím nejcennějším, na co můžeme navazovat."

Na akcích Roku s židovskou kulturou se zapojí i Izraelské velvyslanectví, které spolu s Národním filmových archivem uspořádá Festival izraelských filmů. Podobnou přehlídku chystá i Polský institut. Akce však budou probíhat i v zahraničí. Například České centrum v Sofii připravuje výstavu Nalezené tváře - Vzpomínka na oběti holocaustu.

Milena Štráfeldová

DISKUSE - KOMENTÁŘE: