Zbraně pod kontrolu!

„Statisíce lidí přijdou každý rok o život, jsou podrobováni mučení, znásilňování či se musí nedobrovolně vystěhovat pod hrozbou, že proti nim bude použita zbraň. S rostoucím zájmem o „válku proti teroru“, která dominuje mezinárodnímu jednání, se mohla otázka kontroly obchodu se zbraněmi znovu dostat na pořad jednání. Děje se však pravý opak. I tak však zakletý kruh zla, sestávající se z dodávek zbraní, jejich zneužívání a ozbrojených konfliktů může a musí být přerušen,“ říká Irene Khan, generální tajemnice Amnesty International.

Nekontrolovatelný růst počtu zbraní aspolu s jejich zneužíváním vládními silami a ozbrojenými skupinami přináší masivní ztráty na lidských životech.

  Nekontrolované šíření zbraní a jejich zneužívání ničí individuální živobytí a zabraňuje zadluženým státům uniknout z chudoby.

Role bezpečnostní rady OSN

Nejsilnější vlády světa – které jsou taktéž největšími světovými dodavateli zbraní – mají obrovskou zodpovědnost za kontrolu globálního trhu.

Aktivita vlád v oblasti kontroly zbrojení je nedostatečná. Každý den jsou v mnoha zemích světa organizace Amnesty International, Oxfam a IANSA svědky zneužívání zbraní, které produkuje jen další konflikty, bídu a násilí na lidských právech. Problematiku mezinárodního obchodu se zbraněmi a používání zbraní v ozbrojených konfliktech přitom upravuje řada mezinárodněprávních norem. Tyto normy se však často vztahují jen na určitou kategorii zbraní nebo mají regionálně omezenou platnost. Neúplnost stávající legislativy znamená permanentní riziko jejího obcházení a rovněž její relativně malou účinnost. Mezinárodní smlouva uzavřená v rámci OSN by měla uvedené nedostatky odstranit.

Kampaň Zbraně pod kontrolu volá po urychlené a koordinované akci, přes lokální k mezinárodní úrovni, k zabránění šíření a zneužívání zbraní. Cíle kampaně jsou následující:

Kritický pohled do české kotliny:

Návrh Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty, ATT) mimo jiné obsahuje požadavek, aby veškerý obchod se zbraněmi podléhal transparentnímu licenčnímu řízení. Licence by měla být odepřena, jestliže je zřejmé, že by zbraně v místě konečného určení mohly ohrozit politickou stabilitu a regionální bezpečnost, být zneužity k porušování lidských práv, mezinárodního humanitárního práva, ke genocidě nebo zločinům proti lidskosti. Tyto požadavky nijak nevybočují z rámce Evropského kodexu pro obchod se zbraněmi, s nímž česká vláda vyjádřila plný souhlas. České zbraně přesto v posledních letech směřovaly hned do několika vojensky a politicky nestabilních oblastí. Jestliže byly tanky a raketomety vyvezeny do občanskou válkou zmítané Srí Lanky, samopaly a kulomety dodány represivnímu režimu v Zimbabwe a pistole poskytnuty egyptské policii masivně porušující lidská práva, sotva lze říci, že dosavadní systém licencování funguje uspokojivě.

Nejrizikovější oblastí je obchod s výzbrojí pocházející z armádních skladů. Odprodeji za zůstatkovou cenu rozpočet armády v období reformy nijak výrazně nezískává a zbraně pak od soukromých firem s velkým ziskem putují do nejrůznějších, často velmi problematických destinací. Na celý proces udělování licencí jednotlivým vývozcům se navíc vztahuje vládní nařízení o utajovaných skutečnostech, takže není vystaven žádné formě veřejné kontroly. Tento přístup je v příkrém rozporu s praxí běžnou ve vyspělých demokratických zemích, kde je parlamentní a veřejná kontrola obchodu se zbraněmi samozřejmostí. Zřízení mezinárodního registru zbraňových transferů, které předkládaný návrh smlouvy předpokládá, by navíc dosavadní českou praxi utajování učinilo neudržitelnou.

Návrh smlouvy obsahuje také požadavky na dodržování existujících mezinárodních závazků a zákazu používání zbraní, které v rozporu s humanitárním právem působí nerozlišeně na příslušníky ozbrojených složek i na civilní obyvatelstvo. Přestože je Česká republika od dubna 2000 členskou zemí Dohody o zákazu protipěchotních min, i nadále vyrábí, skladuje a na mezinárodním trhu nabízí protivozidlovou minu Horizont vybavenou nástražným drátem. Explozi takto zkonstruované miny může způsobit i kontakt s náhodným chodcem nebo cyklistou a zbraň je tedy schopna působit rovněž v roli miny protipěchotní. Přes opakovaná upozornění Mezinárodní koalice pro zákaz protipěchotních min (ICBL), že Horizont je zbraní odporující Ottawskému protokolu, byla mina letos v dubnu již poněkolikáté vystavována a nabízena k prodeji na mezinárodním zbrojním veletrhu IDET v Brně. Mina Horizont je také dosud ve výzbroji Armády České republiky.

V rámci mezinárodní kontroly obchodu se zbraněmi je každý stát povinen zajistit, aby jeho území nebylo zneužito k provádění nezodpovědných obchodů. V úsilí potlačit mezinárodní ilegální obchod s ručními zbraněmi má pak nezastupitelnou roli kontrola vnitrostátního trhu, neboť podle dostupných údajů až osmdesát procent ilegálně obchodovaných zbraní bylo původně nabyto a drženo legálně. V souladu se směrnicí Rady ES o kontrole nabývání a držení zbraní (91/477/EHS) přijala Česká republika v roce 2002 nový zákon č.119 o střelných zbraních a střelivu. Hlavním přínosem mělo být zavedení čtyř kategorií zbraní s různými kontrolními režimy odpovídajícími různému stupni potenciální společenské nebezpečnosti. Zákon č. 119 sice kategorie zavedl, praxe však ukazuje, že nezajistil efektivní kontrolu nad kategorizací jednotlivých typů zbraní. Na českém trhu jsou jako “sportovní pušky” nabízeny nejméně tři vojenské vzory odstřelovačských pušek, jeden z nich prakticky totožný s puškou Dragunov používanou Armádou ČR. Podle zákona č. 119 spadají vojenské zbraně pod kategorii A (zakázané zbraně), zatímco sportovní zbraně pod kategorii B (zbraně podléhající povolení). Problematické uplatňování kategorizace zbraní sebou nese riziko nejen na vnitrostátní úrovni, ale také na úrovni mezinárodní, protože otevírá prostor pro vstup legálně nabytých exemplářů vojenských vzorů na ilegální mezinárodní trh.

Kontrola obchodu se zbraněmi v České republice trpí dosud řadou závažných nedostatků. Amnesty International vyzývá vládu a parlament, aby této oblasti věnovaly zvýšenou pozornost a aby veřejně deklarovaly svou podporu návrhu Mezinárodní smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT).

Karel Dolejší