Ministerstvo kultury povolilo mrakodrapy v Praze přes odpor UNESCO. Česku hrozí ostuda.
4. 9. 2007 - PRAHA [Arnika - Centrum pro podporu občanů]
-foto-
„Rozhodnutí ministerstva je šokující. Přichází jen pár týdnů po zasedání Výboru světového dědictví UNESCO, jež vyslovilo vážné znepokojení nad plánovanou výstavbou mrakodrapů na pražské Pankrácké pláni. Toto vyjádření lze z diplomatické mluvy přeložit jako jasný nesouhlas,“ říká Martin Skalský ze sdružení Arnika. „Obáváme se, že ministerstvo podlehlo tlaku investorů. Úřady chtějí zřejmě stihnout vydat územní rozhodnutí pro mrakodrapy ještě před tím, než do Prahy přijede mezinárodní reaktivní mise UNESCO, aby situaci posoudila. Jestliže odborníci po svém příjezdu zjistí, že české úřady stanovisko světové organizace ignorují a že vlastně přijeli zbytečně, hrozí České republice velká mezinárodní ostuda.“
V květnu Ministerstvo kultury přerušilo správní řízení o mrakodrapech s tím, že je nezbytné vyčkat vyjádření Výboru kulturního dědictví. Úřad se tehdy zavázal, že bude postoj UNESCO respektovat a jeho právník se kvůli tomu dokonce vypravil na zasedání světové organizace na Nový Zéland. „Protože je Ministerstvu kultury známo, že se Výbor začal zabývat výstavbou výškových budov z pohledu historického jádra Prahy, není… možné, aby bylo pravomocně rozhodnuto o závazném stanovisku… dříve, než Výbor projedná zprávu o stavu památkové péče o historické jádro Prahy,“ psalo ministerstvo v květnu. Nyní je vše jinak.
„Ministerstvo pomíjí vlastní sliby. Vydané povolení pro vysoce kontroverzní stavby je zcela v rozporu se stanoviskem Výboru UNESCO. Česká republika tím porušuje své mezinárodní závazky a snižuje svou mezinárodní důvěryhodnost,“ říká právník Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí. „Hrozba, že Praha bude zařazena na seznam památek v ohrožení, se tím přiblížila. Stejně tak i debata o možném vyškrtnutí Prahy z prestižního světového seznamu,“ dodal právník. Občanská sdružení proto připravují na rozhodnutí Ministerstva kultury žalobu.
Porušení mezinárodních závazků přiznalo ve svém květnovém rozhodnutí samo Ministerstvo kultury: „Je na místě, aby se Výbor (UNESCO) zapojil do hledání vhodných řešení ještě před vydáním stanoviska orgánu státní památkové péče… Skutečnost, že Výboru dosud nebyla poskytnuta možnost spolupracovat při hledání vhodných řešení k plnému zabezpečení ochrany dědictví výjimečné světové hodnoty, je právě překážkou, která brání tomu, aby bylo toto správní řízení ukončeno, neboť v opačném případě by došlo v rozporu s čl. 26 Vídeňské úmluvy o smluvním právu k porušení závazků, které České republice vyplývají z Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví…,“ stojí v dokumentu sepsaném Martinem Zídkem z odboru památkové péče Ministerstva kultury.
Nyní tvrdí nejvyšší instituce České republiky pro ochranu kulturních a historických hodnot pravý opak a popírá i obsah stanoviska UNESCO. „V řízení se na základě shromážděných podkladů nepodařilo prokázat, že by zamýšlené novostavby natolik narušily hodnoty pražské památkové rezervace, aby bylo nutné (nebo přesněji právně možné) posoudit záměr jako nepřípustný. Ministerstvo kultury nemělo proto jinou možnost než potvrdit… rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy… s tím, že zamýšlená výstavba na Pankrácké pláni je z hlediska památkové péče přípustná,“ napsal tentýž úředník Zídek o čtyři měsíce později.
Zdeněk Holeček z občanského sdružení Pankrácká společnost se domnívá, že rozhodnutí je politické povahy, protože ministerstvo nemá rozhodovat pouze z hlediska právního, ale především věcného. „Před několika dny podpořil premiér Topolánek výstavbu mrakodrapů a řekl dokonce tisku, že Praha nepotřebuje status UNESCO. I když toto vyjádření později Úřad vlády dementoval, ilustruje atmosféru, v níž dochází k různým formám nátlaku na úředníky.“ Odborná diskuse se tak podle Holečka přenáší do politické roviny, což kauze nesvědčí. „Fakt, že ministerstvo nepočkalo na závěry mezinárodní odborné mise, ukazuje na úplně jiné zájmy než je ochrana kulturního dědictví,“ naznačuje Holeček.
Enormní tlaky, vyvíjené na Ministerstvo kultury, potvrzuje bývalá ředitelka Odboru památkové péče Vladimíra Koubová. Jmenoval ji ministr Vítězslav Jandák, za jehož krátké éry úřad stihnul zrušit povolení pražského magistrátu a výstavbu mrakodrapů na Pankráci tak zastavil. Koubová pak na ministerstvu působila i za Heleny Třeštíkové a poté Martina Štěpánka, který ji do funkce ředitelky jmenoval na dobu neurčitou. Ne však na dlouho. „Byla jsem příliš vytížená prací na to, abych si všímala zákulisních jednání. Teď toho trochu lituji,“ říká bývalá ředitelka památkářů. „Poté, co jsem zrušila povolení pro stavbu mrakodrapů na Pankráci, se pro mě situace na ministerstvu stala neúnosnou a musela jsem odejít. Tušila jsem, co se stane a chápu, že tak riskantní krok nechce či nemůže udělat každý.“
Podle bývalé ředitelky Koubové jsou mrakodrapy na dohled od centra Prahy předzvěstí celkového úpadku městské památkové rezervace. „Výškové budovy ironizují osu města a Pražský hrad. Postavit v blízkosti centra mrakodrapy, to je jako vydat nepříteli klíče od pevnosti. Prostě zrada toho, co budovali naši předkové. Mrakodrapy poškodí národní poklad a obchodní značku Prahy, kterou je právě unikátní historický horizont,“ vysvětluje Vladimíra Koubová. Ta také potvrzuje obavy mnoha odborníků z toho, že metropole může nerozumnou výstavbou ztratit mezinárodní kredit, příliv turistů, i a tím i finanční příjmy. „V procesu obhajování horizontu Prahy ale nejde „jen“ o případné vyškrtnutí ze seznamu UNESCO. Přednostně běží o zájem občanů České republiky,“ dodává Koubová.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout