Jihovýchodní Asie bojuje s problémem utečenců
29. 4. 2002 - PRAHA [Infoservis]
Poměrně nejklidnější oblastí zůstává Thajsko, které je domovem více než miliónů občanů Barmy, většinou příslušníků etnických menšin. Stovky tisíc barmských mužů, žen a dětí jsou však odkázány na živoření v utečeneckých táborech kolem západní a severní thajsko-barmské hranice bez práva na práci a na volný pohyb. Návrat do Barmy, kde vládne brutální vojenská diktatura, však pro politicky aktivní členy národnostních menšin nepřichází v úvahu. Thajsko je též dočasným domovem pro stovky tisíc Laosanů, Kambodžanů a Vietnamců, kteří proudí přes v podstatě otevřené hranice do tohoto poměrně stabilního a sociálně vyváženého království.
Čínské úřady vyhlásily “hon” na tisíce utečenců že Severní Koreje, kteří jsou na útěku od hladomoru ochotni pracovat za jakoukoliv mzdu jak na čínském venkově, tak i ve městech. Mnozí se skrývají v horách a čekají na změnu režimu či na šanci dostat se jakoukoliv cestou do Jižní Koreje, která jim nabízí občanství i šanci integrovat se do své bohaté společnosti.
Tisíce vietnamských utečenců v Kambodži jsou nuceny vrátit se domů po dohodě mezi Hanojem a Phnompenhem. Vietnam tvrdí, že jde o “dobrovolný návrat” a že se utečenci mohou vydat do třetí země, Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR) však zatím odmítá tuto “repatriační” akci podpořit.
Desítky tisíc Filipínců a občanů Indonésie jsou nuceny opouštět území Malajsie a Singapuru. Singapur má obavy z terorismu a navíc sám prožívá nejhlubší ekonomickou krizi od svého vzniku. Tvrdí, že není dost pracovních míst ani pro jeho vlastní občany a že si v současné době nemůže dovolit desítky tisíc cizinců na svém území. “Až se ekonomická situace zlepší, mohou se vrátit,” tvrdí lakonicky singapurská vláda.
Austrálie – vysněný ráj
Ale i samotná Indonésie má “svérázný problém” spojený s utečenci. Na jejím území nyní žijí stovky a snad i tisíce občanů Íránu, Iráku, Pákistánu, Afghánistánu a jiných zemí jižní Asie, kteří se pokoušeli doplavit do Austrálie. Koncem loňského roku se však imigrační politika Austrálie přitvrdila, do vod mezi Indonésii a Austrálii vypluly lodě pobřežní stráže, zatímco byl vybudován nový sběrný tábor na Vánočních ostrovech nedaleko Jávy, kde mají skončit téměř všichni nelegální přistěhovalci, kteří se chtějí dostat do Austrálie přes moře. “Budou sice na území Austrálie – na Vánočním ostrově – ve skutečnosti však tisíce kilometrů od samotné Austrálie,” vysvětlily australské imigrační úřady. Potenciální utečenci nyní žijí či živoří na území celé Indonésie, jež měla být původně jen jakousi přestupní stanici. V Indonésii se též údajně skrývají stovky mužů z teroristické organizace Al-Kajda, kterým se podařilo uniknout z Afghánistánu.
Jedinou oblastí v Asii, kde se problém utečenců podařilo vyřešit (s pomoci OSN a především UNHCR) je Východní Timor, do kterého se již vrátila většina rodin, jež musely po Jakartou sponzorovaném násilí koncem roku 1999 opustit své domovy a hledat útočiště v Západním Timoru.
„Domů“ do Číny
Hongkongem zatím cloumají protesty členů rodin, jejichž příbuzní (především synové a dcery) mají být deportováni do Číny. V minulosti se tisícům Číňanů podařilo obdržet pracovní povolení a trvalý pobyt v této bohaté bývalé britské kolonii. Mnohým se děti narodily již v Hongkongu, jiní si pro své děti po letech poslali potom, co je museli v Číně na dlouhou dobu opustit. Následoval justiční boj, který skončil až v lednu, když hongkongský soud rozhodl, že příbuzní čínských přistěhovalců tu nemají právo na trvalý pobyt. Před půlnocí 31. března měli všichni nelegální přistěhovalci opustit město a vrátit se do Číny, což však většina z nich odmítla učinit. Úřady zahájily hon na přistěhovalce a kontrolují občanské průkazy a povolení k trvalému pobytu na území celého Hongkongu. Během prvních dnů dubna byly zatčeny desítky lidí. Jejich vyhoštění má proběhnout během příštích týdnů.
Přestože se Hongkong “vrátil” do Číny před téměř pěti lety, mezi bývalou kolonií a Čínou dosud existuje tvrdě střežená hranice a lety z Pekingu a jiných čínských měst do Hongkongu se odbavují na mezinárodních terminálech letišť. Hongkong se dosud těší zhruba 20krát vyššímu HDP na osobu za rok než Čína.
Přestože většinu příbuzných čínských přistěhovalců již činí dospělí muži a ženy, stovky z nich jsou dosud děti mladší osmnácti let. Rozhodnutí soudu rozbije velké množství rodin – mluví se o deportaci více než 4 tisíc osob. Po deportaci příbuzných v Hongkongu zůstanou stovky starých lidí bez rodinné podpory a stovky dětí a mladých lidí se “vrátí” do Číny, ve které nikdy nežily.
André Vltchek
André Vltchek