Internetové stránky projektu "Paměť žen"
24. 11. 2003 - PRAHA [Econnect]
-foto-
„Vyprávějte nám, prosím, o svém životě.“ Touto větou začíná každý z rozhovorů uskutečněných v rámci jedinečného mezinárodního projektu Pamět žen, jehož hlavní koordinátorkou je Mgr. Pavla Frýdlová z pražské organizace Gender studies o.p.s..Minulý týden byla spuštěna webová stránka poskytující podrobné informace o tomto zajímavém projektu.
Myšlenka na uskutečnění projektu se zrodila během dlouhých diskusí mezi ženami z východu a západu, které společně cestovaly vlakem na 4. konferenci žen, která se konala v Beijingu v roce 1995. Základní záměr zformulovala socioložka Jiřina Šiklová, projekt má zhodnotit historii žen a zkušenosti předchozích generací podle našich vlastních a ne přejatých kritérií. Se sběrem dat začal tým tehdejší Nadace Gender studies na podzim roku 1996, v roce 1998 byly publikovány dva výběry z rozhovorů pod názvem Všechny naše včerejšky I.a II.
Později, když už jsme měli dítě a já jsem něco potřebovala, tak mi muž vždycky říkal: „To si zařiď, jak chceš, ty jsi matka, jako kdybych tady nebyl.“
*Postupně se do projektu zapojily další mezinárodní organizace, každá tvoří vlastní autonomní tým, mezi sebou však udržují velmi intenzivní kontakty. Na společných seminářich byla v průběhu více než roku ujasňována i metodologie výzkumu, ten je chápaný jako otevřený prostor, kdy každý další rozhovor může přinést nové podněty a změny. Feministický charakter projektu se ve výzkumu odráží například v pojetí účastnic – narátorky jsou důležitým subjektem projektu, interview je chápáno jako proces interakce mezi tazatelkou a narátorkou, kdy rovnoprávné postavení mezi oběma je jednoznačně nezbytné.
…kdysi dávno vznikly určité stereotypy, které se během staletí víceméně ustálily, až se z nich staly konvence, někdy i dost nelogické, pro jednu nebo druhou stranu negativní konvence.
Celý výzkum se zaměřuje na zachycení a popsání bežného každodenního života tří generací žen, narozených ve 20. letech, 30.letech a mezi lety 1940 a 1960. Záměrně byly oslovovány ženy, jejichž životy mohou být na první pohled považovány za vcelku obyčejné a normální, v rozhovorech bylo často odkryto o jak zajímavé a vynikající osobnosti jde. Důležitým kritériem byl i důraz na multikulturalitu projektu a při výběru respondentek je dbáno na to, aby pocházely z širokého sociokulturního spektra a z různých geografických oblastí. Vybrané ženy prožily významnou část svého života v době socialismu, z rozhovorů se tedy dozvídáme hodně i o tom, jak prožívaly státem řízený model emancipace a jak se vyrovnávaly s důsledky jako je dvojí zatížení - na jedné straně téměř stoprocentní zaměstnanost, na druhé stále přetrvávající důraz na roli matky hospodyně. Vytvořily si důležité sociální a psychické strategie pro přežití, formy přizpůsobení se i odporu a jako určité hodnotové vzory je předávaly dalším generacím. Zkušenosti těchto žen nejsou jenom důležitou výpovědí o době, ve které žily, umožňují nám také pochopit dnešní procesy ve střední a východní Evropě a zároveň předávají důležité svědectví pro svět „západní“.
Vždycky jsem se snažila „na vlastní triko“ na tom něco změnit, přičemž si dnes nejsem tak stoprocentně jistá, že to bylo vždycky správné. I já jsem přece po dlouhá léta žila tím typicky ženským způsobem dvou až tří směn…
Dosavadní výsledky projektu autorky rozdělují na dvojí: průběžné a konkrétní. K těm prvním patří bezprostřední vliv samotné účasti na projektu, vyprávění naslouchání intimním výpovědím přiměje každého k zamyšlení a umožní podívat se na některé skutečnosti z nového úhlu. Ke konkrétní výsledkům samozřejmě patří vlastní rozhovory, vydané publikace, filmy a výstavy, studie založené na tomto výzkumu, workshopy aj.
Dneska, když to tak zpětně všechno přeberu, tak si to je taková vlastnost mužů odjakživa, upřednostňovat to své a pak, až když zbude čas, ho rozdělit mezi rodinu.
Archív projektu je umístěn v Praze a spravuje jej organizace Gender studies o.p.s., k dispozici jsou přepisy všech rozhovorů v původním jazyce a doprovodné texty v němčině či angličtině. Originální nahrávky zůstávají u jednotlivých týmů, které shromažďují i další doplňující materiály či studie, například legislativu vztahující se k ženám, statistická a demografická data, profil nejčtenějšího ženského časopisu apod. Jednotlivé organizace v rámci projektu Pamět žen uskutečnily i množství zajímavých dalších aktivit, například v České republice se ve spolupráci s Romským muzeem v Brně uskutečnil podprojekt Paměť romských žen a Paměť žen – obětí holocaustu.
Je fakt, že v nouzi nejvyšší, když třeba ulehnu s horečkou nebo když odjedu, což je ale celkem výjimečné, tak je manžel schopen mne zastoupit, a to bez řečí a kvalitně.
Pro mnohé ze zúčastněných žen byl tento projekt jedinou příležitostí, kdy mohly někomu svěřit celou svou životní historii. Pro mnohé z nás bude čtení rozhovorů možná první příležitostí, kdy se opravdu zamyslíme nad životem naši prababiček, babiček, maminek a nad tím, co nám předaly.
Spolupracující organizace:
Gender Studies, o.p.s.se zabývá shromaždováním a šířením informací o problematice gender a ženských práv v České republice i ve světě. Cílem organizace je přispívat k toleranci vůči alternativním životním stylům a vytvářet prostor pro diskuzi o postavení a chování žen a mužů ve společnosti a zejména zprostředkovávat informace o situaci českých žen do zahraničí. Veřejnost je seznamována s tématikou genderu prostřednictvím médií, veřejných debat a přednášek. Gender Studies, o.p.s. se od začátku 90. let systematicky zabývá problematikou postavení žen a mužů a to formou výzkumů, vzdělávacích cyklů, veřejných diskuzí a publikační činnosti. Knihovna GS specializovaná na ženskou a genderovou problematiku je jednou z nejbohatších ve střední Evropě. Koordinátorkou českého týmu i mezinárodní koordinátorkou projektu Paměť žen je Mgr. Pavla Frýdlová.
OWEN (Ost-West Europäisches FrauenNetzwerk), e.V., má za sebou více než desetiletou zkušenost v aktivní vzdělávací práci se ženami v různých zemích východní Evropy. V rámci Německa se OWEN aktivně věnuje vzdělávací činnosti s rusky hovořícími imigrantkami a nabízí různé formy vzdělávacích cyklů a programů na téma "Biografie a soudobé dějiny z hlediska žen". Vedoucí OWENu a koordinátorkou projektu Paměť žen je Dr. Marina Grasse.
Centrum rodových štúdií bylo založeno v roce 2001 na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Interdisciplinární studijní program (k otázkám rodové identity, rodově specifických rozdílů a symbolů, které zásadním způsobem strukturují povahu vztahů mezi ženami a muži a určují nerovnosti mezi nimi) navazuje na desetiletou tradici podobně orientovaných pedagogických a výzkumných aktivit při katedře filozofie Univerzity Komenského. Koordinátorkou centra a projektu Paměť žen je docentka PhDr. Zuzana Kiczková.
Sigurne ženske kuće (Shelter for Women), Bělehrad. Interdisciplinární tým, který se dříve věnoval převážně praktické práci se ženami, obětmi násilí v azylových domech (zejména v době balkánských válek), se dnes orientuje na vzdělávací, osvětovou a publikační činnost. Koordinátorkou projektu je Nadežda Ćetković-Radović, e-mail: nadezdar@eunet.yu
Centrum za ženske studije v Záhřebu je nezávislé interdisciplinární vzdělávací a publikační centrum, které nabízí alternativní vzdělání v oboru ženských a genderových studií, vede řadu výzkumných a kulturních projektů, vydává odborné sborníky a publikace. Vlastní specializovanou knihovnu. Koordinátorkou projektu je Dijana Dijanić.
Žinka i suspilstvo (Žena a společnost), Lvov, ukrajinské výzkumné a vzdělávací centrum, se k projektu Paměť žen připojilo v listopadu 2002. Koordinátorkou je Oksana Kis, e-mail: kis@cfh.lviv.ua
ŽINEC-ANIMA - informační a vzdělávací centrum pro ženy Černé Hory vzniklo v Kotoru v roce 2000 jako pokračování práce mírového centra. K projektu Paměť žen se připojilo na jaře 2003. Koordinátorkou centra i projektu je Ljupka Kovačević, e-mail: lakik@cg.yu, anima@cg.yu
Ženské centrum eFKa, Krakov, informační a poradenské centrum pro ženy, participovalo na projektu Pamět žen do ledna 2001, kdy práci z nedostatku finančních prostředků přerušilo.
)* Ukázky z několika rozhovorů se vztahují k otázce nerovnoměrného rozdělení rolí v rodině.