Domácí násilí a české právo
20. 5. 2002 - PRAHA [ProFem/Econnect]
(Agatha Christie)
Když před několika lety ženské a jiné neziskové organizace vystoupily poprvé proti domácímu násilí na veřejnosti, dočkaly se v médiích poznámek ve smyslu "to je problém Západu, to my u nás nemáme". Časy se mění, lidé se učí a neustálá osvěta neziskových organizací jistě přispěla ke změně náhledu nejen odborné veřejnosti. Řešení problematiky domácího násilí se stalo i pro vládu České republiky jednou z jejích priorit (opatření č.6. Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen) .
Co se ale skutečně změnilo od prvního veřejného prohlášení "Koordinačního kruhu prevence násilí na ženách" pro ty ženy, které jsou často dlouhá léta terčem fyzických, psychických a sexuálních útoků svých partnerů? - Azylové domy pro ženy s dětmi s utajenou adresou v ČR dosud téměř neexistují, zákonodárství oběti nedokáže dostatečně ochránit, násilníci jsou jen těžko postižitelní, orgány činné v trestním řízení místo, aby využívaly i skromné možnosti při aplikaci práva jsou laxní nebo věc bagatelizují, sociální systém je vůči obětem neflexibilní a nedostačující. Na děti ze vztahů, kde panuje násilí vůči slabší/-mu partnerce/-ovi, není brán zřetel přes způsobenou psychickou a materiální újmu.
To nevyřeší žádná ani vládou plánovaná velká veřejná kampaň proti domácímu násilí, nebudou-li na ni navazovat další koncepční opatření. Trvalá telefonní linka provozovaná od září 2001 Bílým kruhem bezpečí či AdvoCats for Women - Právní poradna pro ženy-oběti násilí z Prahy může v této neutěšené situaci oběti utěšit a v určitých akutních případech pomoct udělat první kroky. Ale situaci obětí zásadně moc nezmění, nezmění-li se brzy celkový přístup k problematice domácího násilí a nepodaří-li se vypracovat koncepce, která by celorepublikově (nejen) ženy-obětí domácího násilí a jejich děti nejen dostatečně ochránila, ale i násilníky odsoudila, učinila je za své činy zodpovědnými a dala jim šanci pro nové chování.
Hledání cest pro řešení se přitom nemusí odehrávat na "poli neoraném". V sousedních státech, především v Rakousku a Německu, se na problematice domácího násilí začalo pracovat již před mnoha lety, před několika lety pak oba státy přistoupily k novým formám celospolečenského řešení: k aktivní spolupráci všech zúčastněných složek společnosti. Závazná víceletá spolupráce státní sféry s neziskovými (nejen ženskými) organizacemi přinesla výsledky, které život obětem skutečně usnadňují a pachatele činí zodpovědnými za jejich činy. Modelový projekt německé vlády a berlínského Senátu "Berlínský intervenční proti domácímu násilí", jehož výsledky vedly ke změně spolkové legislativy (k 1. 1. 2002 nabyl účinnosti nový zákon o ochraně před domácím násilím) a berlínské intervenční praxe, by mohly být příkladem i pro změny v přístupu k dané problematice i v České republice. V Rakousku platí zvláštní zákon o ochraně před domácím násilím již od roku 1999 a byl po několika měsících praxe ještě jednou novelizován.
Po téměř 8 letech veřejné diskuse je domácí násilí obecně označováno na všech úrovních politiky jako celospolečenský problém, který je nutné řešit. Aktivní přístup k řešení problematiky se však neustále odkládá s argumenty, že nejdříve je nutná nová kodifikace trestního práva.
Fenoménem domácí násilí rozebírá z pohledu českého trestního práva studie "Domácí násilí v České republice v roce 2002 z pohledu práva", která vznikla v rámci projektu "AdvoCats for Women", realizovaným od roku 2000 nevládní neziskovou ogranizací proFem
Studie je postavena na zásadním přístupu: dosáhnout skutečné zavrženíhodnosti násilí v rodině a blízkém okolí, tedy domácího násilí. Cílem bylo zhodnotit současné právní uspořádání ve vztahu k celé šířce problému domácího násilí, autorky věnovaly pozornost nejen trestnímu zákonu a trestnímu řádu, ale i zákonu o policii, zákonu o rodině, občanskému zákoníku a občanskému soudnímu řádu, ba i zákonu o přestupcích a zákonu o advokacii.
V první části studie hledají autorky optimální možnosti pro oběti domácího násilí v rámci stávajícího platného pozitivního práva pod zorným úhlem formulovaných zásad (pomocná ruka obětem, odsouzení pachatelů). Druhá část je pak věnována návrhům komplexnějších legislativních opatření, přičemž tím nezaniká možnost zcela separátního zákona proti domácímu násilí.
Projekt "AdvoCats for Women" otevřela ženská organizace proFem se záměrem vybudovat právní poradenské centrum pro ženy, jejichž (lidská) práva byla (domácím a jiným) násilím porušena. Projekt byl zahájen v roce 1998 jednoročním školením právniček, zaměřeným na oblast násilí na ženách, zejména v rodině a sexbyznysu, a mezinárodní strategie lobbyingu. Součástí projektu je linka právní pomoci pro oběti násilí na ženách a analýza právní situace v oblasti domácího násilí a obchodování se ženami.
Obecně prospěšná společnost proFem se zaměřuje na konzultační a podpůrnou činnost pro ženské organizace a projekty jak v České republice, tak i ve střední Evropě. Ve své činnosti se zaměřuje zejména na téma násilí na ženách. Vedle projektu "AdvoCats for Women", vydává Internetový zpravodaj proti domácímu násilí a podílela se na uspořádání konference Domácí násilí - staré problémy (2001).
Celý text STUDIE je k dispozici ke stažení na stránkách o.p.s. proFEM http://www.profem.cz/dn_studie.htm