Magistrála – nad míru hlučný soused

28. 8. 2006 - PRAHA [Ekolist]

Pražská severojižní magistrála (SJM), vedená samým centrem města, je reliktem socialistického plánování a jak říká pražský primátor Pavel Bém, taky nejhrubším infrastrukturním omylem urbanistického rozvoje Prahy 20. století. Podle Béma se bude dát omyl napravit až v okamžiku, kdy budou dokončeny pražské okruhy. Obyvatelé bydlící v blízkosti magistrály už ale s hlučnou, několikaproudou silnicí ztratili trpělivost a magistrát zažalovali.

Magistrát hlavního města Prahy totiž magistrálu vlastní. Společenství vlastníků a bytová družstva domů při SJM mezi ulicemi Vyskočilova a Michelská v Praze 4, která žalobu podala, tak své naděje vkládají do netradičního pokusu využít tzv. sousedskou žalobu podle občanského zákoníku. Ten říká, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Vlastník tedy nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, vibracemi atd. Svou žalobu obyvatelé podkládají studií, která prokazuje, že hlukové hygienické limity jsou neustále překračovány a nevejdou se ani do mírnějších limitů tzv. staré hlukové zátěže. Magistrát fakt, že magistrála je hlučná, „v zásadě akceptuje“.

Až bude okruh

Řešení žalobci vidí ve výstavbě tunelové konstrukce z bezpečnostního skla nebo nainstalování neprozvučných skel do postižených domů. „Technicky to tímto způsobem pravděpodobně řešitelné je, ale tunel je nejdražší varianta,“ namítá ale Jiří Wolf, tiskový mluvčí pražského magistrátu. Podle magistrátu je vzhledem k plánovanému dopravnímu útlumu magistrály, který má navázat na dokončení okruhů, investice do tunelové konstrukce ekonomicky problematická. Protihluková okna se podle magistrátu mají používat jen tam, kde neexistuje řešení plošné jako například protihlukové zdi. „S výstavbou protihlukových zdí se počítá v rámci plánované výstavby nájezdových ramp. Toto řešení Praha preferuje a mohlo už být hotové, ale sdružení výstavbu blokuje,“ pokračuje Wolf. Právník Petr Kužvart však upozorňuje, že rampy nejsou s výstavbou protihlukových stěn nevyhnutelně spojeny. „Zato rampy přivedou další dopravní zátěž a přisunou ji blíž k obydlím,“ tvrdí Kužvart. Postižení obyvatelé v žalobě proto požadují, aby město upustilo od stavby plánovaných ramp v ulici Michelská a v Bítovské ulici, kde by rampa byla v samém sousedství dětského hřiště. „Jmenované investice mají řešit dopravu v širší oblasti, než která zajímá sdružení, a pomoci širší skupině občanů,“ hájí sjízdné rampy Wolf. Příprava této investice proto pokračuje.

Žalobci rovněž požadují, aby se na Nuselském mostě snížila rychlost na 60 km/h ze současných 70, aby byl vymezen jeden jízdní pruh pro auta s dvěma či více cestujícími a veřejnou dopravu a aby byl snížen celkový počet jízdních pruhů. Podle Wolfa je omezení rychlosti řešení sporné: snížila by se průjezdnost komunikace a zvýšila zátěž okolí zplodinami. Po přijetí nového silničního zákona se prý výrazně zlepšilo chování řidičů, kteří nyní omezení rychlostí respektují. Praha taky zvyšuje počet radarů, které na vybraných úsecích dodržovaní stanovené rychlosti kontrolují. O dalších opatřeních je podle Wolfa možné diskutovat, nicméně vysoká dopravní zátěž magistrály se prý nezmění do doby, než bude dokončen okruh.

V reakci na podanou žalobu pro deník Mladá fronta Dnes Pavel Bém slíbil i datum změn na magistrále. „V roce 2010 skutečně z dnešní čtyř až šestiproudové páteřní komunikace bude v samotném centru pouze silnice obslužná, jeden její směr bude fakticky zrušen a umožní tak logické urbanistické i funkční spojení Národního muzea s Václavským náměstím a vlastně i logické provázaní Vinohrad s Novým Městem. Útlum bude umožněn mnohasetmilionovou investicí města do nového řešení horní části Václavského náměstí,“ píše primátor Prahy. Uvažuje se o přeložení magistrály za budovu Národního muzea tak, aby se muzeum opět spojilo s Václavským náměstím. Jedna z nadějných variant počítá v této oblasti se svedením magistrály do krátkého tunelu. Jak se však rýmuje záměr výhledově zklidnit magistrálu s technicky a finančně náročnou stavbou tunelu? Je potřeba pro obslužnou silnici tunel? „Je to jen jedna ze zvažovaných variant. Magistrála zdeformovala celou oblast Václavského náměstí a Národního muzea a bez složitějšího technického řešení by tak působila i komunikace ryze místní,“ tvrdí Jiří Wolf. Ve hře je prý celá řada dalších variant, například využití kolejového prostoru Hlavního nádraží. „Diskuse o optimálním řešení je proto asi nezbytná,“ říká Wolf.

Argumentací magistrátu se jako červená nit vinou pražské okruhy: jakmile budou hotové, můžeme změnit magistrálu v přívětivou silnici. I po dokončení okruhu ale půjde o politické rozhodnutí a magistrát bude muset čelit faktu, že pro řadu lidí bude průjezd Prahou stále nejkratší cestou. Bude pak záležet i na tom, kdo vyvine větší tlak – zda motoristé, nebo obyvatelé kolem magistrály. A taky kdo si vzpomene nebo zapomene na dané sliby.

Další roky hluku

Vraťme se však k samotné žalobě. Má naději na úspěch? „Jde o atypickou žalobu, takže ochota rozhodnout jasně a rychle nebude velká. Pokud bude nařízena soudní expertiza, tak může projednání žaloby trvat celá léta. A město se dál bude vymlouvat, že když veřejnost brání dostavbě dálničních ramp, zdržuje i protihluková opatření,“ odhaduje právník Petr Kužvart. Podle Pavla Douchy z Ekologického právního servisu má žaloba velkou šanci na úspěch, i když možná bude nutné odvolání k soudu vyšší instance. To by pak protáhlo proces i na několik let.

Co by pro magistrát znamenala případná prohra? „Z rozsudku soudu by pro magistrát vyplývala povinnost zajistit jakýmkoliv technicky možným způsobem snížení úrovně hlukové zátěže pod míru stanovenou zákonnými limity jako maximální,“ předpovídá Pavel Doucha a pokračuje, co by se dělo, kdyby magistrát rozsudek nerespektoval: „To se můžou žalobci obrátit na exekutory, kteří můžou magistrátu ukládat pokuty tak dlouho, dokud nebude rozhodnutí soudu respektováno.“ Tyto pokuty půjdou do státního rozpočtu, žalobce tedy není možné podezřívat z žádného zlatokopectví. Podle Pavla Douchy bude podobných žalob rychle přibývat. „Občané ztrácejí trpělivost a berou řešení do svých rukou. Státní orgány by si měly uvědomit, co jim v případě prohraného sporu hrozí, a začít problematiku hluku z dopravy řešit,“ myslí si Pavel Doucha.

(Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.)

Martin Mach

DISKUSE - KOMENTÁŘE: