Nezastavěné území bývalé koksovny v centru Ostravy je stále plné otazníků

21. 9. 2006 -

Účast v zaplněném suterénním prostoru ostravské Fiducie byla opravdu reprezentativní. Diskutovat přišli náměstek primátora pro investice Petr Kajnar, který v současnosti také kandiduje na primátora města Ostravy za ČSSD, Lukáš Ženatý – kandidát na primátora města Ostravy za ODS, Miroslav Svozil – kandidát na starostu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, dále ředitel Národního památkového ústavu Ostrava Igor Krčmář, místopředsedkyně sdružení Za starou Ostravu Lída Sedlářová a Luboš Kočí – pro ČR ředitel společnosti Multi Development, tedy té firmy, která vyhrála developerskou soutěž Karolina 2006 a jež by měla během deseti let investovat do celého území o velikosti 30 hektarů přibližně 12 miliard korun. Hned po vyslovení úvodních stanovisek všech přítomných se ukázalo, že téma Karoliny bude ještě nějaký čas jitřit emoce a že všechny otázky spojené s rozsáhlým územím v centru Ostravy nebyly dosud dostatečně zodpovězeny.

Pro lepší pochopení současné situace, kterou na jedné straně charakterizuje nedůvěřivost části veřejnosti vůči celému záměru a na straně druhé až nepochopitelný optimismus, je dobré vrátit se stručně do minulosti. Už v roce 1989 byla dokončena demolice celého průmyslového areálu Karolina. Zachována zůstala pouze bývalá rozvodna - elektrocentrála koksovny (tzv. dvojhalí), která byla v roce 1991 prohlášena kulturní památkou, a s jejíž budoucností se počítá i v rozsáhlém developerském projektu. Následovalo vyčištění území, které stálo Českou republiku téměř dvě miliardy korun. Na konci roku 1998 zastupitelé města Ostravy rozhodli o vyhlášení mezinárodní urbanisticko-architektonické soutěže a o dva roky později odborná porota vybrala z 90 soutěžních návrhů zaslaných z 24 zemí světa návrh autorského kolektivu ze Slezské polytechniky v Glivicích, který spolupracoval s českým architektem Karlem Cieslarem. V souladu se smlouvou uzavřenou mezi architekty a statutárním městem Ostravou byla dále zpracována urbanistická studie areálu jako územně plánovací podklad pro řízení budoucí investiční činnosti. Studie, která představovala harmonickou vizi města, byla veskrze pozitivně přijata nejširší veřejností.

Nějaký čas se ale v Ostravě nic nedělo, sem tam probleskla zpráva, že plochu chce využít bez vazby na zpracovanou studii investorská společnost ECE (rok 2004), a teprve poté se začaly dít nevídané věci, které dodnes nejsou úplně objasněny a vyvolávají výše uvedené obavy. V září 2005 byla na zasedání zastupitelstva města schválena změna územního plánu, která byla potvrzením odmítnutí výsledků mezinárodní soutěže představiteli města. Před tím však ještě proběhlo především díky občanského sdružení Za starou Ostravu několik debat ostravské veřejnosti s architekty a politiky. Jednou z reakcí byl také otevřený dopis primátorovi města Ostravy - Aleši Zedníkovi proti výstavbě dalších supermarketů v centru města, který kromě zástupce polských architektů Karla Cieslara podepsali také například písničkář Jaromír Nohavica, divadelní režisér Radovan Lipus, sociolog Jan Keller a řada dalších osobností.

V říjnu 2005 se k chystané změně územního plánu zamítavě vyjádřil také Národní památkový ústav Ostrava, kde například vedoucí odboru ochrany památkového fondu Ing. arch. Jaroslav Novosad uvedl, že „město Ostrava se touto změnou územního plánu vzdává možnosti usměrňování urbanistického rozvoje na území Karoliny a dává prostor pro "invenci a kreativitu" developerům a jejich diskutabilním řešením, reprezentujícím vlastní komerční zájmy, bezpochyby ne však zájmy státní památkové péče.“ Za nedlouho poté byla - přes četné protesty a nesouhlasná stanoviska, například České komory architektů - developerská soutěž pro využití území Karoliny vyhlášena. Letos v dubnu pak proběhla uzávěrka soutěžních studií a koncem června byl znám vítěz – společnost Multi Development.

V současnosti je připravována smlouva o prodeji pozemků na Karolině vítězi soutěže, ten bude poté zodpovídat za realizaci svého projektu, včetně finančního a organizačního zajištění. Podepsání smlouvy, na které se dle náměstka primátora Kajnara intenzivně pracuje, a jejíž znění by mělo být veřejnosti známo už začátkem října, je načasováno tak, aby se stihlo do komunálních voleb, tedy do 20. října. Není se proto co divit, že je část ostravské veřejnosti znejistěna a oprávněně se ptá, co vše může za tím spěchem vězet.

Představitelé města se domnívají, že je seriózní, aby se prodej stihl do konce jejich funkčního období, navíc se k tomu v podmínkách soutěže zavázali. Petr Kajnar dokonce uvedl v rámci nedávné debaty, že projekt společnosti Multi Development je lepší než zavrhnutá vítězná studie polských architektů. Jiný názor je ovšem cítit například z posledního stanoviska ostravského Národního památkového ústavu, ve kterém Ing. arch. Helga Kozelská Bencúrová píše, že „zástavba tak cenného území jakým je Karolina v městské památkové zóně Moravská Ostrava dle jakéhokoliv z předložených projektů je naprosto nepřípustná“ a poukazuje například na to, že žádný – tedy ani vítězný projekt – se „nezabýval průhledy vztaženými k historickým dominantám, zachování panoramatu Dolu Hlubina a vysokých pecí Vítkovických železáren a nedokumentoval je ani v perspektivách, které jsou součástí soutěžních projektů.“ Také odborné posudky nezávislých architektů nebyly bez výtek. Například architekt Vlastimil Bichler uvedl, že „ve všech soutěžních návrzích převažuje developerský přístup k řešení urbanistické koncepce. Jeho filozofie je založena na umístění kapacitního monobloku multifunkční galerie, s převahou obchodu, do atraktivní části Karoliny. (…) Tato „komerční“ filozofie je téměř neslučitelná s filozofií urbanistické koncepce, která by nekonkurovala historickému centru, nemluvě o památkářském zájmu na udržení charakteru stávající městské struktury i na Karolině.“ Situace by se tedy dala shrnout: vyhrála kvalitní studie, plná zajímavých prvků, není ovšem jisté, zda tyto prvky budou fungovat dohromady a vytvářet fungující celek.

První legitimní otázky tedy zní: Proč zastupitelé města Ostravy tolik spěchali s celou soutěží, a teď i s prodejem? Proč se nesnažili vyvolat odbornou diskusi, ve které by se odstranily například zmíněné nedostatky?

Sám náměstek Kajnar ve Fiducii uvedl, že se vyjednávání s investory neobešlo bez „lobbyistických tlaků“. Občan se tedy může po právu ptát, zda-li nejsou někteří radní ovlivnění právě tímto tlakem a nechtěli tudíž rozhodnutí protahovat například přizváním nezávislých odborníků či rozpoutáním širší debaty. Ta byla, jak se zdá, i když s tím politikové nesouhlasí, až výsledkem občanských iniciativ, nikoliv města. Možná se tedy jedná spíše o pohled na míru informování veřejnosti o důležitých rozhodování, které ovlivňují trvalý ráz Ostravy.

Jiná série otázek, která z diskuse vyplynula, se týká přímo společnosti Multi Development. Na svých internetových stránkách představuje vítězná firma svůj návrh samozřejmě v těch nejlepších barvách. A mezi realizátory, kteří mají v budoucnu tyto vize zhmotnit, mimo jiné figurují světoznámí architekti (Koolhaas, Calatrava, Busquets). Při dotazu na tato jména se však účastníci poslední diskuse dozvěděli, že z uvedených architektů není jistý žádný či lépe řečeno, že o projektu v Ostravě zřejmě ještě ani neslyšeli (ředitel Luboš Kočí uvedl, že zmínění architekti budou teprve osloveni anebo – kdo ví - možná už k dohodě došlo, třeba při hraní golfu). Není se co divit, když některé občany Ostravy jímá podezření, že je celá studie jen obrazem nesplnitelných přání. Nezbudou Ostravě nakonec jen oči pro pláč?

Další otázky z publika například zněly: „Dá se ošetřit ve smlouvě tak komplexní záležitost jako je urbanismus? Jak lze budovat obrovskou část území pouze na základě studie? Jak se k připravované smlouvě bude moci vyjádřit veřejnost? A bude mít na to vůbec čas?“ Návštěvníci byli zahrnuti uklidňujícími odpověďmi politiků. Náměstek primátora Petr Kajnar garantoval, že smlouva bude dostatečně zajištěna a zároveň uvedl, že spoléhá na zdravý rozum investora a vzájemnou vstřícnost. Tu nikdo samozřejmě nezpochybňuje, jako varovný prst ovšem v Ostravě visí už několik let ne příliš zdařilé vyjednávání města Ostravy s firmou Bauhaus, která získala pozemek, na němž vystavěla svou prodejnu, na základě příslibu, že zrekonstruuje kulturní památku – část areálu bývalých městských jatek. To se však stále neděje, památka díky současnému vlastníkovi – firmě Bauhaus chátrá a hrozí její úplná devastace.

Přestože by se mohlo zdát, že problém Karoliny je vyřešen (viz například rozsáhlý článek v příloze Hospodářských novin – Nemovitosti ze dne 20.9.2006 nazvaný Skončil souboj o přitažlivou Karolinu), existuje stále řada znepokojivých otázek a stanovisek. Ovšem jen další vyvolávání diskusí může některé věci vyjasnit a dát těm, kteří rozhodují, na srozuměnou, že občanům není stav města lhostejný. Další taková veřejná debata na téma ostravské Karoliny, proběhne v úterý 26. září od 18 hodin v ostravském antikvariátu Fiducia. Moderovat ji bude opět publicista Ladislav Vrchovský a zúčastnit by se jí měli tentokrát především nezávislí odborníci: architekt Jan Sedlák (děkan Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, člen Obce architektů nebo například Bloku architektů a výtvarníků), architekt Karel Doležel (člen představenstva České komory architektů, který též působí na Ústavu teorie architektury) a také architekt Josef Kiszka, jeden ze tří odborníků, kteří zpracovávali posudky na developerskou soutěž Karolina. Objevit by se ovšem měl opět i představitel města – náměstek primátora pro ekonomiku a rozvoj Vít Ruprich.

Jan Havlena

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

5. 10. 2006

aktualni stavJ.