Jindřichovice pod Smrkem na cestě k energetické soběstačnosti
8. 1. 2003 - Jindřichovice pod Smrkem [Econnect]
Starosta Jindřichovic pod Smrkem ing. Petr Pávek k směřování obce konstatuje: „Studie, která prokázala realizovatelnost myšlenky energetické soběstačnosti obce je součástí koncepce trvale udržitelného rozvoje, kterou jsem vypracoval po svém nástupu do funkce v minulém volebním období.“ „Různé aspekty rozvoje obce jsou vzájemně propojeny a na sobě závislé. Hlavním cílem je znovuoživení upadlého zemědělství a zvýšení zaměstnanosti. Energetická soběstačnost je v podstatě jen vedlejším produktem.“
Oba energetické projekty jsou také pro obec ekonomicky výhodné. Kotelna na štěpku z odpadního dřeva již nyní přináší do obecního rozpočtu ročně přes 200 tisíc korun. A to i přes to, že 60 % z třímilionové investice zajistil komerční úvěr, který se nyní splácí. Dvě větrné elektrárny mají mít roční provozní výnosy přes 9 milionů Kč. Navíc budou místním podnikatelům dodávat elektřinu za nižší cenu, než kdyby ji odebírali ze sítě. „Uvažujeme o tom, že většina vydělaných peněz půjde do fondu energetiky, z kterého budeme financovat projekty šetrného hospodaření s energií,“ vysvětluje svůj záměr Pávek.
Z tohoto fondu se bude financovat i přechod domácích kotelen ze spalování nekvalitního hnědého uhlí s vysokým obsahem síry na dřevní štěpku, popřípadě speciální energetické plodiny, které mají být pěstovány na území mikroregionu. Plánovaný agro-energetický komplex zaměstná přes 40 lidí, což je v regionu s 15 000 obyvateli a téměř 20 % nezaměstnaností velice významné. Vedle produkce tuhých biopaliv, jako jsou dřevní štěpka nebo konopí seté, se zaměří i na výrobu bionafty z řepky. Ta se bude využívat v kogeneračních jednotkách vyrábějících jak teplo, tak i elektřinu zálohující výkony větrných elektráren pro případ bezvětří.
Komunitní život v obci
K tématu nezávislosti obcí na státu Pávek ještě dodává: „Důležité je, aby daně zůstávaly dole u lidí, jinak nemáme šanci zavádět decentralizovanou společnost. Jediný, kdo se může zastat občana proti zvůli a přebujelosti státní a centrální správy je místní samospráva.“ Jako úspěch vidí Pávek také rozvoj komunitního života v obci: „Je u nás několik občanských sdružení a spolků. Snažíme se je aktivně podporovat. Vyjádřeno penězi to bylo v minulém roce 16 % našeho rozpočtu.“
Jedním z občanských sdružení fungujícím v obci je Lunaria, kterou založili manželé Vlkovi, aby propagovali dobrovolně skromný život. Živí se tím, co si vypěstují a přivydělávají si prodejem ekologicky čistých produktů svého hospodářství. V létě za svou farmou postavili malý větrný mlýn. Ing. Zbyněk Vlk o něm říká: „Používáme ho na mletí obilí a na dobíjení autobaterie, která nám napájí kazetový magnetofon. Jinak elektřinu vůbec nepoužíváme.“ Mlýn na tomto místě historicky stával, ale instalovanou technologii si Vlkovi dovezli ze severní Moravy, kde se dochovala z 30. let 20. století. „Je to jedna síla a dva přístupy,“ srovnává starosta moderní větrnou farmu, kterou staví obec a tento, v starém stylu postavený, větrný mlýn.
Projekty stoprocentně energeticky soběstačných obcí a regionů jsou i jednou z priorit programu Intelligent Energy for Europe , který bude Evropská unie v rámci snižování emisí skleníkových plynů v letech 2003 až 2006 dotovat 365 miliony eur. Jen dva jindřichovické větrné generátory sníží emise nejdůležitějšího plynu způsobujícího globální změny klimatu – oxidu uhličitého o 9700 tun ročně.