Zemřel Murray Bookchin - průkopník sociální ekologie

31. 7. 2006 - PRAHA [E-žurnál]

Bookchin se narodil ruským imigrantům v New Yorku v roce 1921. Ve věku devíti let se zapojil do komunistické mládežnické organizace, komunistické hnutí však kvůli jeho autoritářství opustil. Pracoval jako slévačský dělník a odborový organizátor v New Jersey, poté vstoupil do armády. Následně byl zaměstnán v automobilce, ovšem tento sektor i jeho odbory po stávce v General Motors v roce 1946 opustil.

Nakonec se stal autorem, který napsal řadu knih o anarchismu, sociální ekologii, historii, filozofii i městském plánování. Jeho posledním dílem je objemná, čtyřsvazková série nazvaná Třetí revoluce i vlivu libertinských impulsů na revoluční hnutí Evopy a USA.

V šedesátých letech byl zapojen do nové levice, kontrakulturního i vznikajícího zeleného hnutí, později však vešel v anarchistickém prostředí ve známost svou zdrcující kritikou tzv. lifestylového anarchismu, anarchismu jako životního stylu. Jako autor, jehož zajímal španělský anarchismus, zkušenost španělské revoluce roku 1936, se stal nakonec osobností, která od anarchosyndikalismu přešla ke svému konceptu libertinského municipalismu (komunalismu), který se více orientuje na působení ve veřejném životě, včetně komunálních institucí, než jen na boje na pracovišti skrze odbory, a za to se dostal do sporu se španělskými anarchistickými odbory CNT.

Tvrdil, že na problémy dnešní doby nemají adekvátní odpověď ani marxismus, ani anarchismus. Byl ovlivněn dialektikou Hegela (z níž rozvedl svůj "dialektický naturalismus"), racionalismem a osvícenstvím. V roce 1962 vydal pod pseudonymem Lewis Herber knihu Our Synthetic Environment, která zavedla pojem sociální ekologie – přičemž předběhla o několik měsíců slavnější knihu Rachel Carson Silent Spring.

Ve svých dílech v zásadě tvrdil, že problémy, jimž čelí naše životní prostředí, může vyřešit jen antikapitalistická změna směrem ke svobodné a otevřené společnosti. Bookchin učil na Ramapo College v New Persey, poté ve Vermontu, spoluzakládal Institut pro sociální ekologii v Plainfieldu v roce 1971. Zůstala po něm jeho dlouholetá partnerka, jak na poli osobním, tak pracovním a politickém, Janet Biehl, syn Joseph a dcera Debbie a jeho ex-manželka a celoživotní přítelkyně Beatrice Bookchin.