Ochránci zvířat: Nepodléhejte panice z ptačí chřipky
28. 3. 2006 - PRAHA [ČSOP / ČSO / Econnect]
V souvislosti se zprávami o šíření ptačí chřipky vydaly dvě české nevládní organizace tiskové zprávy, v nichž se obracejí na veřejnost, aby zbytečně nepropadala strachu a nechala zvířata žít běžným způsobem.
Z tiskové zprávy Českého svazu ochránců přírody (27. 3. 2006):
V souvislosti s výskytem ptačí chřipky na našem území považujeme za nutné veřejnosti zdůraznit známé skutečnosti: 1. Normálně se chovající člověk u nás nemá šanci se touto chřipkou nakazit. 2. Krmit volně žijící ptáky, poskytovat jim místa pro hnízdění a těšit se z jejich přítomnosti je normální chování člověka. Při tomto chování člověk nemá šanci se ptačí chřipkou nakazit. 3. Je zcela zbytečné, neefektivní a nezákonné pod záminkou strachu z ptačí chřipky vyhánět ptáky z míst, kde se běžně vyskytují, nebo je či jejich hnízda likvidovat.
Jak ukazují zkušenosti z posledních měsíců, nakazit se ptačí chřipkou není vůbec jednoduché. V našich podmínkách je to prakticky nemožné. Tedy pokud někdo nepraktikuje obyčeje některých asijských zemí - nepije syrovou ptačí krev, nevysává hleny z nosních otvorů živým kohoutům při kohoutích zápasech či nechodí spát se slepicemi … do jedné místnosti.
Z prohlášení České společnosti ornitologické (18. 1. 2006):
Z iniciativy sekretariátu Bonnské úmluvy (Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů při OSN) vznikla na podzim roku 2005 vědecká pracovní skupina pro ptačí chřipku, skládající se z představitelů a pozorovatelů z 9 různých mezinárodních organizací, včetně 4 organizací při OSN. Tato pracovní skupina varovala před rostoucí hysterií a jednostranným přístupem médií, která neomluvitelně zjednodušují příčiny šíření nemoci a svalují vinu především na divoké ptáky.
Česká společnost ornitologická upozorňuje, že není jediný důvod k omezení zimního přikrmování ptáků, jelikož nehrozí nebezpečí nákazy (na území EU se vysoce patogenní kmen ptačí chřipky nevyskytuje, u evropských druhů pěvců nebyl nikdy nalezen a navíc neexistuje případ jeho přenosu z divokého ptáka na člověka).
BirdLife International
U příležitosti ukončení podzimní migrace (kterou oproti předpokladům nedoprovázelo rozšíření ptačí chřipky do Evropy, Asie či dokonce Ameriky) vydala mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International v prosinci 2005 tiskovou zprávu, v níž zcela jasně upozorňuje na fakt, že tažní ptáci nejsou přenašeči, ale spíše oběti ptačí chřipky, neboť se snadno mohou nakazit od nemocné drůbeže. BirdLife International upozorňuje zejména na nutnost dodržování přísných biologických kontrol v chovech a při obchodu s drůbeží.
Rovněž na základě všech dostupných a výše uvedených informací není důvod k obavám z šíření vysoce patogenní ptačí chřipky během jarního návratu stěhovavých ptáků.
V říjnu minulého roku BirdLife upozornila:
Neexistuje jediný zaznamenaný případ přenosu ptačí chřipky mezi nakaženým divoce žijícím ptákem a člověkem. Kmen H5N1 v současné době nepředstavuje riziko pandemie ptačí chřipky, jelikož se zatím nepřenáší mezi lidmi navzájem. Většina případů onemocnění u lidí byla způsobena blízkým kontaktem s nakaženou domácí drůbeží a jejími exkrementy. Riziko nákazy člověka od volně žijícího ptáka je zanedbatelné, pokud nedojde k přímému kontaktu s nemocným či mrtvým ptákem nebo jeho exkrementy.
Likvidace volně žijících ptáků nepomůže zastavit rozšíření ptačí chřipky. Tento názor sdílí i Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations), Světová organizace pro zdraví zvířat (the World Organisation for Animal Health) a britská vláda. Dokonce by zmíněná likvidace mohla situaci zhoršit – nakažení jedinci by se mohli v panice rychleji a dále rozletět, zdraví ptáci by byli oslabeni nadměrným stresem, což by je činilo zranitelnější vůči nákaze. A co je nejdůležitější - takto vynaložené prostředky by bylo mnohem rozumnější použít na skutečně efektivní kontrolní opatření.