Guardian: Podle britského novináře a učastníka jednání potopila klimatickou dohodu v Kodani Čína
23. 12. 2009 - PRAHA [EcoMonitor]
Podle Marka Lynase se Číně podařilo zablokovat otevřená jednání, i ta za zavřenými dveřmi, a vytvořit představu, že za to mohou rozvinuté země. Podle novináře a environmentálního aktivisty Lynase navíc tuto strategii neprohlédly ani nevládní organizace, které se zabývají životním prostředím nebo rozvojovou pomocí.
Podle britského novináře naopak o dohodu velmi usiloval americký prezident Barack Obama. „Viděl jsem Obamu, jak zoufale bojuje za záchranu dohody a čínský delegát jen dokola opakuje ne,“ píše Mark Lyanse. Podle něj navíc Súdán, předsedající země skupiny G77 a Číny, který označil dohodu z Kodaně jako sebevražednou a za klimatický holokaust, fungoval celu dobu jednání jako loutka Číny. Súdán blokoval otevřená jednání veřejně a Čína tak prý mohla zůstat v pozadí.
Podle korespondenta Guardianu se to jasně ukázalo během páteční noci na uzavřeném jednání, kterého se účastnilo asi padesát až šedesát představitelů států. Novinář se prý připojil k jedné z delegací. Jednání probíhalo na nejvyšší úrovni, předsedal mu dánský premiér Lars Lokke Rasmussen, vedle něj seděl generální tajemník OSN Ban Ki-mun, britský premiér Gordon Brown seděl vedle prezidenta Obamy z jedné strany, z druhé pak předseda vlády Etiopie Meles Zenawi.
„To, co jsem viděl, bylo prostě šokující, čínský premiér Wen Ťia-pao se schůzky osobně nezúčastnil, ale místo sebe poslal druhořadého úředníka ministerstva zahraničí,“ píše Lynas. Podle něj to byla nejen jasná diplomatická urážka, ale také technická obstrukce, protože několikrát během jednání museli všichni představitelé států čekat, až se čínský úředník telefonicky domluví se svými nadřízenými na dalším postupu.
Podle britského novináře to byla právě Čína, kvůli které z textu zmizel závazek rozvinutých zemí o snížení emisí o 80 % do roku 2050. To prý komentovala německá kancléřka Angela Merkelová rozhořčením: "Proč bychom nemohli přijmout svůj vlastní závazek?" Čína s podporou Indie také prosadila to, že z politického prohlášení zmizely všechny číselné údaje. Namísto roku 2020, kdy by měly emise skleníkových plynů vytvářených člověkem nejpozději dosáhnout vrcholu, se v textu objevilo sdělení, že by se tak mělo stát „co nejdříve to bude možné“.
Podle Marka Lynase byla Čína úspěšná z řady důvodů. Jednak se nepotřebuje s nikým dohodnout, zatímco bohaté země, ale také například Brazílie nebo Mexiko, chtěly dosáhnout pozitivního výsledku. Číně také pomohlo to, že ani na ni, ani na Indii netlačily žádné nevládní organizace.
Podle britského novináře potřeboval dobrý výsledek možná nejvíce americký prezident. USA přislíbily sehnat 100 miliard dolarů na adaptační programy a také poprvé vyhlásily závazek ke snižování vlastních emisí - o 17 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 2005. Podle Lynase prý byly „očividně ochotny svoji nabídku zvýšit“. Obama chtěl také na mezinárodní scéně zapůsobit, což by mu pomohlo přesvědčit americký senát, aby podpořil domácí legislativu omezování skleníkových plynů. Kodaň prý byla jediná příležitost, kdy může Obama skutečně prosazovat silné klimatické závazky. Příští jednání bude již v polovině jeho volebního období a příliš blízko začátku předvolební kampaně, píše Guardian.
Čína nejen, že se sama nechce k ničemu zavázat, ale brání v tom i ostatním zemím. Proč tomu tak je? Podle britského novináře chce Čína nyní oslabit ochranu klimatu, aby se vyhnula nebezpečí, že by mohla být v blízké budoucnosti vyzvána k mnohem přísnějším opatřením, než jí teď hrozí.
Podle článku „How do I know China wrecked the Copenhagen deal? I was in the room“ Marka Lynase vydaného deníkem Guardian 22. 12. 2009
Hugo Charvát
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout