Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - životní prostředí
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

České rodičky a jejich rodiny by měly mít možnost volby

16. 1. 2004 - PRAHA [Econnect]

„Za možnost volby“ je název demonstrace, kterou na úterní odpoledne na pražský Klárov chystá pět neziskových organizací, jež se dlouhodobě zabývají aktivním rodičovstvím. Aperio, Centrum aktivního porodu, Česká asociace dul, Česká asociace porodních asistentek a Hnutí za aktivní mateřství kromě této demonstrace začínají také sbírat podpisy pod petici, která má podpořit rozšíření alternativních modelů porodnické péče.

Jde zejména o to, aby porodní asistentky mohly dále samostatně vykonávat svoji profesi a aby jejich možnosti mohly být v budoucnu rozšířeny tak, jak je tomu v zemích Evropské unie. Zatímco tam je naprosto běžné, že řada žen a jejich rodin využívá při porodu služeb porodních domů či center, rodí ambulantně nebo rodí doma v intimním a přátelském prostředí svých blízkých pouze s porodní asistentkou, u nás zákonodárci a zákonodárkyně a dokonce i ministryně zdravotnictví striktně odmítají jakoukoli možnost svobodně si zvolit, kde a jak budou ženy rodit.

V současné době neexistuje jiná možnost, než aby české ženy rodily v nemocnici. K ambulantním porodům se nemocnice staví spíše odmítavě, pokud se žena rozhodne rodit doma a sežene porodní asistentku, která je ochotná jí pomoci, musí vyřešit neuvěřitelné množství problémů počínaje sháněním pediatra či pediatričky, který/která přijde do 24 hodin novorozeně prohlédnout (první prohlídku zvládne bez problému porodní asistentka) až po domluvu s gynekologem/gynekoložkou, že přijde prohlédnout rodičku.

Je nepochybné, že české porodnice udělaly za posledních několik let velký posun směrem k liberalizaci poměrů. Běžně bývá přítomen otec dítěte a může se dokonce velmi aktivně podílet na průběhu porodu, asistovat může i dula (tedy jakási pomocnice, která se soustředí jenom na to, aby rodící maminka měla všechno, co potřebuje, zejména ale psychickou pohodu) nebo dokonce i kamarádka či příbuzní rodičky. Rodička má možnost sestavit si porodní plán a personál porodnice by se jím, pokud nedojde ke komplikacím, měl řídit. V praxi to znamená, že pokud si například přejete rodit do vody či nechcete před porodem podstoupit holení a klystýr, stačí to zdůraznit v porodím plánu či to výslovně říci porodní asistentce na porodním sále a bude vám vyhověno. Od rutinního používání klystýru a holení mnoho porodnic již ustupuje, maminkám je také dovoleno strávit první a někde i druhou dobu porodní tak, jak je jim příjemné. Už tedy není nutné rodit do kopce proti gravitaci jenom proto, že to tak vyhovuje porodníkům a dokonce už také není běžné trávit druhou dobu porodní, tedy samotné vytlačení dítěte na svět, v leže. Mnohem lépe se rodí na porodním pytli či v porodní stoličce a, hlavně díky práci některých osvícených porodních asistentek, už to české porodnice akceptují. Kde je tedy problém? Co víc by české matky a jejich rodiny mohly chtít?

Hlavní problém tkví v tom, že ne všechny porodnice jsou skutečně liberální a ne všichni porodní lékaři a lékařky jsou ochotní rodičce vyhovět. Větší možnosti mají matky z velkých měst, kde je možné si porodnici vybrat. Řada maminek také jezdí rodit do Vrchlabí či do Znojma, které mají pověst nejpřátelštějších porodnic, přesto je velká část matek odkázána na libovůli personálu nejbližší porodnice. Neexistuje zákon, který by odlišoval porod od jiného lékařského úkonu a tak záleží pouze na přístupu jednotlivců a jednotlivkyň. Systém sám je nevyhovující. Přitom by stačilo řídit se modelem zemí Evropské unie, kde je naprosto běžné, že žena, pokud je její těhotenství fyziologické, má maximální možnost volby. Porodnice je jednou krajní možností, tou druhou je porod doma. Mezi tím je celá škála alternativ – porodní domy, kam se může celá rodina nastěhovat před porodem a s maminkou a novým miminkem tam strávit celou dobu před i po porodu, ambulantní porody, kdy matka i s dítětem odchází během dvanácti hodin po porodu zpátky domů. Minimum práce zde přitom vykonávají lékaři a lékařky. Vše je v péči porodních asistentek, které fungují nejenom jako zdravotnice, ale hlavně jako sociální pracovnice a psycholožky. Na lékaře tak zbývá skutečně jenom péče o nemocné, tedy riziková těhotenství a komplikované porody.

Tím rozhodujícím požadavkem je tu možnost rodičů podílet se na rozhodování o porodu svého dítěte, což ovšem podmiňuje jejich naprostá informovanost ze strany lékařů a lékařek. Ta je, bohužel, naprosto tristní a to nejenom v oblasti porodnické. Velmi často zaznívá z úst porodních asistentek, aktivistů a aktivistek a v neposlední řadě od samotných matek požadavek na přirozený porod, tedy porod bez medicínských zásahů, bez léků, injekcí a infuzí. Porod v nemocnici přitom může být přirozený jen zčásti. Vstupuje tu do hry ještě další faktor - porodnice, ať už je jakkoli přátelská k matce, otci i rodícímu se dítěti, je stále nemocnicí, tedy byrokratickou organizací, kde často převáží argument „takhle se to tu dělá" nad konkrétním přáním rodičky. Někde je nemocniční prostředí natolik stresující a autoritářské, že se rodiče ani nepokusí vyslovit své požadavky nahlas či si ani netroufnou nějaké požadavky mít.

Rodit v známém prostředí porodního centra či ještě lépe přímo doma je pro dítě i jeho rodiče neuvěřitelnou devízou do života. Ženy a jejich rodiny by měly mít možnost volby, kde a jak přivedou na svět své děti, protože porod je pro další život malého člověka naprosto zásadní. A nejde jenom o to, že porod proběhne bez komplikací, stejně důležité je, že proběhne bez stresu a bude skutečně tím nejsilnějším okamžikem v životě rodičů i miminka.


Klára Kubíčková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

Problematice porodů se věnujeme i v rámci tematického serveru Econnectu Občanská společnost - návod k použití, a to v rámci oblasti Rovné příležitosti - Vztahy v rodině a v příkladech z praxe, kde uvádíme kauzu Není porod jako porod.
16. 1. 2004
16. 1. 2004
16. 1. 2004
16. 1. 2004
18. 1. 2004
18. 1. 2004
22. 1. 2004
27. 1. 2004
29. 1. 2004
Eric
18. 1. 2004
18. 1. 2004
19. 1. 2004
20. 1. 2004
20. 1. 2004
21. 1. 2004
21. 1. 2004
21. 1. 2004
Ano...Matt69
21. 1. 2004
24. 1. 2004
22. 1. 2004
ad studieklára
22. 1. 2004
fafejta
26. 1. 2004


O Autorech

Klára Kubíčková

Autorka studuje žurnalistiku a sociologii na Fakultě sociálních studií MU v Brně, spolupracuje s Gender centrem FSS MU.

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz