WWF: Krize vodních zdrojů se týká i vyspělých zemí

21. 8. 2006 - PRAHA [WWF/Econnect]

Podle studie WWF začíná vodní krize získávat globální rozměr a její příčinou jsou klimatické změny, sucho a úbytek mokřadů. Dalšími důvody jsou také ztráta vody v rámci infrastruktury a špatný management vodních zdrojů. Zpráva upozorňuje na dopady těchto problémů na země jako jsou Austrálie, Španělsko, Japonsko, Velká Británie a Spojené státy.

„Ekonomické bohatství nepřispívá k hojnosti vody,“ říká Jamie Pittock, ředitel programu Global Freshwater WWF. „Voda se musí po celém světě používat efektivnějším způsobem. Její nedostatek a znečištění se stávají obecným problémem a zodpovědnost za jeho řešení se týká jak bohatých tak rozvojových zemích.“

Zatímco evropské země u atlantického pobřeží trpí častými suchy, tak vodní zdroje ve Středomoří zase ohrožuje intenzivní vodní turistika a zavlažování. V nejsušším kontinentu Austrálie je zase hlavní hrozbou pro klíčové zemědělské oblasti zesolnatění půdy.

V Japonsku navzdory vysokým srážkám je v mnoha oblastech vážným problémem kontaminace vodních zdrojů. Ve Spojených státech se zase v mnoha oblastech spotřebovává podstatně více vody, než se přirozeným způsobem doplní. Tato situace se bude zřejmě nadále zhoršovat vzhledem k tomu, že kvůli globálnímu oteplování bude ubývat srážek a zvětší se odpařování vody.

Některá města s největší spotřebou vody jako jsou Houston nebo Sydney využívají více vody, než se přirozeně obnoví. V Londýně dochází denně ke ztrátám vody v objemu 300 olympijských bazénů kvůli zastaralému rozvodu vody. Vzhledem k tomu je zajímavé, že města jako New York, kde přitom není tento problém natolik závažný, mají delší tradici ochrany místních vodních toků a rozšiřují zelené oblasti ve svých areálech.

„Další skupina rychle se rozvíjejících zemí má nyní příležitost neopakovat podobné chyby a tím se vyhnout nákladům na obnovu vodních ekosystémů,“ říká Pittock.

V Brazílii, která má jedny z nejlepších vodohospodářských plánů, se nicméně objevují obavy týkající se některých přehradních projektů. Většina indického zemědělství zase trpí nekontrolovatelným zneužíváním vodních zdrojů. Obrovské čínské projekty v oblasti vodní infrastruktury vyvolaly obavy mezinárodního společenství ohledně možných dopadů na životní prostředí a tamější obyvatele.

„Vodní krize týkající se bohatých států je důkazem, že blahobyt a rozvinutá infrastruktura nejsou zárukou proti nedostatku vody, znečištění, klimatickým změnám a suchu,“ dodává Pittock. „Je jasné, že ochranu řek a mokřadů a obnovování záplavových oblastí nelze ničím nahradit.“

Problémy s vodou, které se týkají jak bohatých tak chudých zemí, by měly být signálem k návratu k ochraně přírody jako vodního zdroje. Podle WWF musí jednotlivé vlády vyspělých i rozvojových zemí hledat řešení, jehož součástí bude oprava zastaralé infrastruktury, snížení kontaminantů a změna zavlažovacích praktik.

Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	21. 8. 2006	my jsme na tom s vodou zatím dobřevodohospodář
	28. 8. 2006	Nás se to týká takéBor
	1. 9. 2006	jasanek