Odpůrci sanace Buštěhradské haldy zakládají občanské sdružení
31. 1. 2006 [Radio Praha] -
Odpůrci sanace Buštěhradské haldy podali žádost o registraci občanského sdružení Za životní prostředí Stehelčevsi. S jeho pomocí chtějí zabránit plánované sanaci staré ekologické zátěže. Obávají se prašnosti a hluku spojených s její dlouhodobou likvidací i úniku nebezpečných látek. Podle Ivany Pobříslové, kterou obecní zastupitelstvo ve Stehelčevsi na Kladensku pověřilo vyjednáváním s úřady a institucemi, by mohl být v případě zahájení sanace porušen zákon o nakládání s odpady.
Na buštěhradskou haldu byly ve druhé polovině 20. století vyvezeny desetitisíce tun vysokopecních popílků, metalurgické strusky, škváry a dnes neznámého odpadu. Odbor životního prostředí kladenského magistrátu podle svého vedoucího Radovana Víty šetrnou a nezávislými odborníky kontrolovanou sanaci haldy u Buštěhradu akceptuje. Podobně na celou záležitost nahlíží i krajský úřad. "Česká inspekce životního prostředí však odstranění haldy považuje za rizikové," řekla ČTK Pobříslová.
Vlastník haldy, firma Real Leasing, plánuje délku sanace skládky na 18 let, kdy odtud hodlá odvézt velkou část uložených odpadů. Práce hodlá zahájit letos v březnu. "To znamená, že téměř dvě desetiletí budou žít obyvatelé obcí v prachu, hluku drtiček a provozu desítek nákladních aut," uvedl místní obyvatel Vladimír Rogl.
První rodinné domky ve Stehelčevsi dělí od haldy necelých 500 metrů. Místní připomínají případ z konce 80. let, kdy se na haldě přiotrávilo několik dětí. Zástupci společnosti Real Leasing se podle Pobříslové s místními obyvateli střetli již v roce 2002, kdy tam přes jejich protesty likvidovali 150.000 tun zeminy kontaminované ropnými látkami, která byla vytěžena v prostorách pražského ČKD při stavbě Sazka Arény.
Celý proces příprav sanace Buštěhradské haldy je nyní ve fázi posuzování vlivu na životní prostředí. Vedení obcí Buštěhrad a Stehelčeves zaslalo na ministerstvo životního prostředí dopis, v němž s odstraněním haldy nesouhlasí. Náklady na sanaci se odhadují až na deset miliard korun. Její rekultivace by měla být dokončena v roce 2024.
|