Ptačí chřipka – velké ztráty a velmi vysoká rizika

4. 7. 2007 - Dita Michaličková, Společnost pro zvířata

-Foto Dan Edwards-

Přitom si ale jen málokdo uvědomuje, že k šíření a rozvoji tohoto virového onemocnění napomáhá velkou měrou sám drůbežářský průmysl. Pokud se chřipkový virus dostane jednou do komerční intenzivní drůbeží haly má optimální počet citlivé drůbeže pro svůj rychlý rozvoj. V intenzivních produkčních systémech je veliká hustota zvířat: např. kuřecích brojlerů může být 10 – 25 na m2 nebo několik slepic – nosnic se mačká v jedné kleci. Počet těchto jedinců může být více než deset tisíc jen v jedné hale.

Všichni jsou pak v těsném kontaktu v uzavřeném prostředí, náchylní ke značnému stresu. Za celou dobu svého výkrmu se např. drůbežím brojlerům nemění podestýlka a tak, jak rostou, stojí každodenně na podkladu ze svých výkalů, peří a pilin, v prašném, velmi teplém prostředí. Přesně toto je ideální pro množení a přenos nakažlivých onemocnění.

Generace po generace je drůbež v intenzivním zemědělství selektivně šlechtěna na rychlý růst, vysokou masnou výtěžnost nebo vysokou snášku. Její imunitní systém je stále slabší a stále méně schopen čelit infekcím. Je zde také vysoký stupeň genetické uniformity. Nejsou právě velká prošlechtěnost a značný stres a citlivost drůbeže hlavní příčinou tak rychlého mutování a šíření viru?

Přenos viru

Je potřeba mluvit otevřeně o tom, že ptačí chřipka se velkou měrou šíří díky velkochovům drůbeže, včetně přepravy drůbeže, zásobování těchto chovů, pohybu zaměstnanců v těchto chovech a pod. Postižené zemědělské družstvo v ČR samo uvádí, že k přenosu viru do jejich výkrmny kuřecích brojlerů v Noříně došlo zřejmě prostřednictvím vozidel. Např. v dubnu 2006 se virus H7N3 rozšířil ve třech intenzivních farmách v Norfolku v Anglii prostřednictvím výkalů roznesených na botách zaměstnanců a v Nizozemí v roce 2003 se virus dostal do intenzivních systémů nosnic prostřednictvím infikovaných obalů na vejce.

Finanční ztráty platíme všichni

Pokud by se jednalo pouze o malochovy čítající např. několik set jedinců, nedošlo by k tak velkým ztrátám jako v případě vybití skoro 28 000 výkrmových kuřat v druhém případě v ČR. A finanční ztráty pak platíme všichni, kdo platíme daně v tomto státě.

Na druhou stranu: rychlejší smrt postižených vykrmovaných drůbežích brojlerů pro ně znamenala jistý přínos v tom smyslu, že brojleři nemuseli podstupovat strastiplnou cestu na jatka, včetně svého odchytu, vložení či vmáčknutí do přepravní bedny, po stresující cestě, vytáhnutí z bedny ven a zavěšení hlavou dolů na porážecí linku na jatkách.

Intenzivní chovy a volný trh, to jsou velmi vysoká rizika

Je třeba se ptát, jak dalece jsou intenzivní chovy a velkochovy drůbeže rizikové pro vývoj a přenos smrtící chřipky (či dalších onemocnění) na člověka? Vědci totiž již vědí, že chřipkové viry o nízké patogenitě se v prostředí velkých uzavřených hal plných drůbeže rychle mění ve viry o vysoké patogenitě. Zjistili také, že k přenosu chřipky z prvního ohniska v Číně došlo prostřednictvím legálních a ilegálních obchodů a přesunů s drůbeží, nikoliv migrujícími ptáky.

Intenzivní zemědělství vytvořilo vysoce nebezpečné kmeny chřipkového viru. Pokud si uvědomíme běžný „tok“ zboží v rámci zemí a mezi nimi, je potence rozšíření chřipky velmi vysoká.

Světový drůbežářský intenzivní průmysl vzrostl za posledních 20 let o 300 %. Především díky spoléhání se na intenzivní farmy a nadnárodní systémy produkce živočišných potravin. Intenzivní hospodářství přitom poskytují optimální podmínky pro mutaci virů a jejich přenos – tisíce ptáků se mačká pohromadě v uzavřeném, teplém a prašném prostředí...

Je nepopiratelné, že divocí ptáci, dvorkové chovy a chovy s volnými výběhy hrají přirozenou roli při šíření současných přenosných infekcí, ale pokračující se zaměření kontrolních opatření pouze na drůbež je chybné a přehlíží veliké množství skutečností, které ukazují na jiné, často důležitější cesty šíření: intenzivní velkochovy drůbeže, globální obchod s živou drůbeží a drůbežími produkty.

Domníváme se, že současná navrhovaná opatření jak bránit šíření H5N1 nejsou založena na těch nejlepších známých skutečnostech a žádáme, aby byla řádně zhodnocena úloha, kterou při šíření vysoce patogenní formy ptačí chřipky zaujímá globální a národní intenzivní drůbežářský průmysl.

Chov ohromného množství drůbeže v intenzivních farmách se nám nyní mstí. Řešení se nachází v ukončení průmyslového způsobu chovu hospodářských zvířat včetně jejich přešlechťování. Je třeba už konečně začít chovat hospodářská zvířata za humánních, trvale udržitelných podmínek, tak jak si to také zaslouží.