Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - regionální rozvoj
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Svobodná Černá Hora: Kudy dál?

9. 8. 2006 - Kateřina Manová

Za Černou Horu, kterou milujeme! (Za Crnu Goru, koju Volimo!) Plakáty s podobnými slogany stále ještě visí v některých městech Černé Hory (Montenegro). Nejvíce jich ještě zůstává ve městě pod ochranou UNESCO - Kotor, jehož historie sahá až do 12-14. století. Přímo na hradbách města nás uvítá slogan: „Volte – Ano“ jistě velmi symbolické umístění, není těžké si představit, kolik toho tyto starobylé hradby již zažily.

V intelektuálně-idylickém městečku v podhůří Lovčenu - Cetinje je také mnoho vybledlých plakátů které prohlašují „Volte evropskou budoucnost volte – Ano“.

Články v novinách, Vijesti podporují svou argumentaci za nezávislost prosperitou a rozvojem turismu. Žarko Radulovič tvrdí, že nyní se dá mezinárodní název Montenegro lépe využít pro marketing. (Radulovič, 26.6.2006, „Još malo dobre volje“) Vyslovuje svůj názor podpořit turismus v Černé hoře vybudováním 15 hotelů typu „Splendid“ (pětihvězvičkový luxusní kolos), znásobit počet letišť a zlepšit služby. Toto však bude mít za následek zdvojnásobení až ztrojnásobení cen a patrně nekontrolovaný růst zahraničních investic. Tato země skutečně disponuje velkým potenciálem, který zatím uspokojuje spíše skromnější turisty, pro které jsou prioritou přírodní krásy a historie. V současné době by bylo dobré zřídit větší počet kempů a propojit přístavy v rámci země lodní dopravou.

Nyní se však po celé Černé hoře rychlým tempem dokončují práce před turistickou sezónou. V prvním větším letovisku za hranicí s Chorvatskem, Hercegu Novim jezdí před každým druhým hotelem či apartmánem bagr a betonuje terasu, na které bude restaurace, nebo bar. Dříve to byly pláže, na kterých se dalo procházet nebo odpočívat. Pozitivním faktem je, že se objevily poprvé různobarevné nablýskané recyklovací kontejnery, kolem kterých se zastavují obyvatelé města a pokyvují hlavou. Tento rok nezačíná pouze turistická sezóna, ale první svobodná sezóna, která možná povede k vysněné prosperitě a evropské budoucnosti.

Co si o nově nabité svobodě myslí místní lidé? Paní Maria se narodila v Srbsku - Vojvodině, před pěti lety sehnala práci v přímořském letovisku Herceg Novi. Říká, že se tu měla dobře, jsou tu lepší platy než doma, dostává průměrně 300 Euro za měsíc. Koupila si tu i malý byt, který se teď snaží prodat za 35.000 Euro a stěhuje se zpět domů. O referendu hovoří s pocitem smutku. Říká: „Teď budou Srbové ti nejhorší na Balkáně. Co bude dál? Co když se bude chtít osamostatnit Kosovo a pár let potom Vojvodina? Nejlépe stejně bylo za Tita, když jsme byli všichni pohromadě. Mohli jsme si dovolit jet do Vídně, nebo do Budapešti na kávu.“ To už moje děti asi nezažijí, smutně podotkne. Pokračuje: “Černá hora bude žít z turismu, ale v Srbsku jsme měli většinu zemědělství a průmyslu, už proto to není ideální. Já jsem teď žádala o vízum do Anglie a neúspěšně, nevím, co mě čeká v budoucnu, syna už živit nemusím, ale stejně to lehké nebude.“

Rodina se dvěma dětmi, která žije v Kotoru a přivydělávají si tím, že pronajímají část svého domu turistům také není výsledkem referenda nadšena. Imar, otec rodiny řekl, že on je sice Černohorec, ale hlasoval ne. Proč? Přijde mu to zbytečné, rozdělovat se, čím se Jugoslávie více rozdělovala, tím se máme hůře, tvrdí. Nevěří tomu, že rozvíjející se turismus přinese lepší časy.

Při průjezdu horských částí je kolem cest mnoho nápisů „Dům na prodej“ z převážné většiny jsou tyto nápisy napsány cyrilicí – Srbové prodávají domy a odjíždějí.

Krsto, který bydlí u Skadarského jezera je ovšem z výsledků referenda nadšen, zásobuje mne několika červenými propiskami, na kterých je nápis „Černá hora – moje vlast“. Věří, že se mu konečně změní život, také zavzpomíná na „zlaté časy“ Tita, ale do budoucnosti svobodné země se dívá pozitivně. Ukazuje mi: „Támhleten kus země koupil anglický podnikatel a vyroste na něm golfové hřiště. Přiláká to více turistů.“ My se ale nacházíme v národním parku Skadar, u největšího jezera na Balkáně, které je místem výskytu unikátní fauny a flory, množství vodních ptáků, včetně pelikánů a jiných sladkovodních živočichů. Přes ulici před námi jde svým pomalým krokem želva. O kousek dál druhá, na hlavní cestě mezi Virpazarem a Cetinje zatím není příliš velký provoz. Bude to opravdu lepší, když se na této ulici budou prohánět sportovní vozy a autobusy plné turistů spěchajících na partičku golfu? A co želvy?

Do Černé hory se stále ještě dá jezdit obdivovat divokou krásu, ať už na pobřeží, či na horách. Bylo by ale velmi dobré, aby se co možná nejdříve vedení této malé a krásné země zamyslelo, co jejich nově nabytá svoboda obnáší, například do jaké míry rozvíjet turismus a jakou prioritu si zaslouží ekologie. Stále je ještě čas začít rozvíjet turismus v jeho udržitelné podobě. Můžeme jen doufat, že optimalizace zisků z turismu převládne nad jejich maximalizací. Pak by mohli jít Černohorci Evropě dokonce příkladem a ne se jen od ní učit.

(Ekonomicko-ekologickou analýzu před první turistickou sezónou ve svobodné Černé Hoře přinášíme s mírným zpožděním. Autorka ji napsala na konci června 2006.)

Ach to deleni - 9. 8. 2006 - tomesa

Naprosty souhlas, tyto rado by svobody vznikle delenim, vzdy svedci o absenci:
- "historicke pameti" - kazdy chytry stat vi, ze na vetsim uzemi s vice lidmi se to lepe tahne. Vsak kvuli tomu se spojuje i Europa, aby vyuzila regionalni rozdily, ktere si nemohou jednotlive staty dovolit mit kazdy vsechny, kupni silu ...
- politicke/mocenske nezralosti - misto, aby problemy resily, tak se od nich izoluji, prchaji, a nechavaji je na reseni jinym (treba EU - jelikoz Srbsko jednou take budou prijimat).
Navic delenim stepi silu mandatu (pocet obyvatel), tedy z velkeho panstvi delaji male statky. A zda je nekdo vladarem jednoho statku nebo mnoha je zaruceny rozdil, ktereho se velke staty snazi vyuzivat od dob, kdy se naucili zachazet s kolonialni formou zrizeni.

ODPOVĚDĚT


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz