Dnes večer v Unijazzu: Kolumbie a obránci lidských práv

21. 4. 2004 -, Econnect / Amnesty International

-foto-

Za posledních patnáct let bylo v prostředí beztrestnosti v Kolumbii zavražděno na šedesát tisíc lidí, z toho šestinu představovali členové odborů, zastánci lidských práv a političtí aktivisté. To jsou statistiky Amnesty International, která dnes uvede večer na téma Obránci lidských práv v Kolumbii. Hosty večera v pražském Unijazzu budou redaktor České televize Filip Kanda a kolumbijský občan Victor Cala.

Proč je v Kolumbii tolik násilí? "Kolumbie byla po desetiletí pustošena občanskou válkou a stala se synonymem pro ilegální obchod s drogami. I přes různé mírové snahy se zatím nepodařilo skoncovat s rozsáhlou vlnou násilí, únosů a chudobou. Kolumbijská společnost je silně rozvrstvená a odděluje tradiční bohaté rodiny španělského původu od většiny chudých Kolumbijců, kteří jsou převážně míšenci. To spolu s nedostatkem příležitostí pro sociální mobilitu vytváří vhodné podmínky pro činnost levicových vzbouřenců. Na opačné straně politického spektra jsou pravicové polovojenské skupiny, někdy placené překupníky drog a bohatými statkáři, a podporované některými skupinami v armádě a policii," uvádí Amnesty International. Drogová kriminalita se v Kolumbii stala druhou nejčastější příčinou smrti po rakovině a zemi zajistila světové prvenství v počtu únosů.

Dnešní beseda s filmovou projekcí bude zahájena v 19 hodin. Návštěvníci se dozvědí nejen o spojitosti násilí, chudoby a drog, ale například konkrétně o útocích ozbrojených skupin na civilisty: oběťmi únosů, "zmizení", vydírání a mučení se stávají lidé vyhnaní z domovů, farmáři, příslušníci původního či afro-kolumbijského obyvatelstva, političtí aktivisté, odboráři, členové neziskových organizací i majetní občané.

Fakta Amnesty International o Kolumbii

•  Za posledních 15 let bylo v prostředí beztrestnosti v Kolumbii zavražděno na 60 000 lidí, z nichž 10 000 byli členové odborů, zastánci lidských práv a progresivní političtí aktivisté.
•  Asi 2,5 miliónu lidí bylo vysídleno nebo odsunuto od roku 1985. Vystěhovalci a izolované a blokované komunity často nemají žádnou možnost přístupu k základním sociálním službám, jako zdravotní péče, hygiena, bydlení a vzdělání. Častý nedostatek jídla a ostatních základních potřeb vede k podvýživě a nemocem.
•  Více než 4000 civilistů bylo v roce 2002 zabito z politických důvodů.
•  Uribeho vláda oznámila, že 27 měst v okresech Bolívar, Sucre a Arauca, obývaných asi jedním milionem lidí, bylo označeno „zónami obnovení a konsolidace“, což pro tyto oblasti představuje omezení lidských práv.
•  V roce 2002 bylo zavražděno 172 členů odborů, mezi nimi i někteří vrcholní představitelé odborových organizací.
•  Zhruba 11 tisíc dětí je členy různých neoficiálních ozbrojených skupin. Stoupá počet nehod způsobených protipěchotními minami.
•  Asi 40% rozlohy země je ovládáno nebo obléháno FARC, ELN nebo polovojenskými skupinami.
•  Ozbrojené skupiny cíleně napadají civilisty, zejména lidi, kteří byli vyhnáni z domovů, farmáře, příslušníky původního nebo afro-kolumbijského obyvatelstva, politické aktivisty, odboráře, členy neziskových organizací a majetné občany. Ti všichni trpí v důsledku vysídlení, únosů, zmizení, vydírání a mučení.
•  Jedno z nejhorších vraždění v celé historii kolumbijského konfliktu se odehrálo v Boayá, v oblasti Chocó. 1. května 2002 došlo ke střetu mezi FARC a polovojenskými silami. Guerilly během bojů odpálily nejméně jednu plynovou bombu, která zasáhla kostel, kde se právě nacházeli vysídlení obyvatelé, a zabila 119 lidí, z toho nejméně 48 dětí.
•  Podle nového protiteroristického zákona schváleného senátem 10. prosince 2003 budou mít ozbrojené síly povolení zadržet osoby na dobu 36 hodin, provádět domovní prohlídky a odposlouchávat soukromé hovory bez povolení a soudního dohledu; ozbrojené síly získají stejné pravomoci jako policie.
•  11 000 dětských vojáků bojuje v guerillových a polovojenských skupinách, což tvoří jednu čtvrtinu ozbrojených sil těchto skupin.
•  Guerilly se pokoušejí ovlivnit politiku a získat peníze pomocí únosů, např. prezidentské kandidátky Ingrid Betancourtové, guvernéra Antioquie, bývalého guvernéra Mety, bývalého ministra obrany, Mons. Jorge Enrique Jiménez Carvajala, kolumbijského biskupa, který je hlavou Latinskoamerické episkopální církve a dalších; stovky dalších Kolumbijců jsou zadržovány kvůli výkupnému. Oběťmi jsou i malé děti, jako tříletá holčička unesená 18. července 2002 při pokusu přimět jejího otce, starostu, k rezignaci. Guerilly jsou údajně zodpovědné za 58 % z 2253 únosů zaznamenaných za prvních devět měsíců roku 2002, polovojenské skupiny byly spojeny se šesti procenty únosů.