Český helsinský výbor kritizuje policejní zásahy proti blokádě. Správa NP Šumava to obhajuje asanací kůrovce

9. 8. 2011 -, Český helsinský výbor/Hnutí Duha/EPS

Po znepokojivých zprávách z médií a od některých osob navštívila 4. srpna 2011 předsedkyně Českého helsinského výboru (ČHV) Anna Šabatová oblast Modravského potoka v Národním parku Šumava (NPŠ), kde se uskutečňuje blokáda kácení stromů, aby se přesvědčila, jakým způsobem Policie ČR (dále jen policie) proti blokujícím zasahuje, zda postupuje podle zákona a zda nejedná nepřiměřeným způsobem. Anna Šabatová byla přítomna některým policejním zásahům a od účastníků blokády tam získala mnohá svědectví.

V rovině práva má blokáda kácení stromů má několik úrovní.

Rovinou první je oprávněnost masivního kácení stromů (těžby dřeva) v cenných lokalitách NPŠ, které jsou v režimu zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.). Jakékoliv zásahy vyžadující intenzivní technologie ? zejména prostředky a činnosti, jež mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch ? jsou v nich zákonem zakázány. V případě nezbytnosti se mohou takové zásahy uskutečnit pouze po udělení výjimky příslušným orgánem ochrany přírody. O tomto udělení se nyní vede správní řízení. Rozhodnutí kácet stromy v této části NPŠ je tedy protiprávní a sporná je i ochrana policie tomuto kácení. Klade se otázka, zda policie neposkytuje ochranu protiprávnímu jednání.

Druhou rovinou je pak vlastní provedení policejních zákroků vůči blokujícím, a to i za předpokladu, že bychom nezpochybňovali oprávnění policie na místě zasahovat.

Podle policie blokující porušují lesní zákon tím, že vstupují do těžebního prostoru (ustanovení §53 odst. 1 písm. zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon) a policie svými zákroky údajně na místě chrání životy a zdraví blokujících osob. Ve skutečnosti se však policie zaměřuje na to, aby blokující osoby dostala jakýmkoliv způsobem z prostoru, aniž by se těžba jakkoliv přerušila. Policie se tedy smiřuje s protiprávním stavem, že v prostoru, kde se aktuálně bez přerušení kácí, se nacházejí osoby, jež se ještě nepodařilo z území vypudit.

ČHV shromáždil mnohá svědectví o excesivním chování některých policistů, kteří použili i velmi bolestivých donucovacích prostředků. Přinutili například jednu aktivistku vyháknout bolestivě své ruce z trubky, jíž se připoutala ke stromu určenému k pokácení. Při vyvádění respektive vynášení blokujících se někteří policisté chovají neurvale a záměrně způsobují bolest či záměrně pokládají neseného tváří do kaluže. I po vyvedení z prostoru vyhrazeného k těžbě byly některé osoby drženy ve velmi nepohodlných polohách ? v kleče a s rukama velmi pěvně spoutanýma za zády nebo v předklonu opřené o kapotu policejního automobilu, ač k tomu nezavdaly žádný důvod.

ČHV zaznamenal, že policista záměrně a opakovaně dusil jednoho účastníka blokády přivázaného ke stromu, takže se nemohl bránit, a sypal mu za krk mravence.

Ochrana bezpečnosti osob zřejmě není skutečným účelem policejních zásahů. Svědčí o tom i situace, kdy se jeden dřevorubec vrhl se zapnutou motorovou pilou na účastníka blokády a minul ho jen o několik centimetrů. Několik policistů přihlížejících z těsné blízkosti tomuto útoku, který jen náhodou neskončil vážným zraněním, vůbec nereagovalo.

ČHV je velmi znepokojen jednáním některých policistů. Připomíná, že zákon policii ukládá dbát toho, aby žádné osobě nevznikla bezdůvodná újma, a postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem (§11 zákona o Policii ČR).

Některé zásahy nenesou jen znaky nepřiměřeného zákroku, ale vzbuzují podezření na nelidské či ponižující zacházení, tak jak je mají na mysli článek 1 mezinárodní Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, která je pro ČR závazná, a ustanovení § 149 českého trestního zákoníku, který upravuje trestnost mučení a jiného nelidského a kutého zacházení ČHV žádá všechny příslušné orgány, aby okamžitě zjednaly nápravu.

Správa NP Šumava hovoří o nedostatku informací na straně ČHV

Správa Národního parku Šumava se znepokojením konstatuje, že prohlášení Českého helsinského výboru trpí závažným nedostatkem informací, z nichž představitelé výboru následně vyvozují mylné závěry. Vedení NPŠ je připraveno kdykoli představitelům helsinského výboru poskytnout úplné a nezkreslené informace, tak aby se mohli přesně zorientovat v aktuální situaci a jejich vyjádření tak netrpěla vadami.

ČHV se především mýlí, když tvrdí, že pro asanaci kůrovcem napadených stromů v lokalitě Na Ztraceném je nutné udělení výjimky ze zákona a že příslušné správní řízení nebylo dosud ukončeno. Český helsinský výbor zcela zjevně nemá dostatek informací, nebo má infomace jednostranné a neúplné. Skutečnost je právě opačná: řízení, které v této věci vedla Česká inspekce životního prostředí, bylo pravomocně ukončeno před několika týdny a jeho závěr byl jednoznačný - v předmětné lokalitě není pro zásahy výjimka potřebná.

Správa parku v této věci postupuje striktně podle zákona i podle závazných pokynů inspekce. Také Okresní soud v Klatovech v předběžném opatření z 22. 7. výslovně deklaroval, že postup účastníků blokády organizované Hnutím Duha je v rozporu se zákonem. Představitelé protestujících ekologických aktivistů nicméně uvedená pravomocná rozhodnutí legitimních státních orgánů - inspekce, nezávislého soudu i Policie ČR - ignorují a veřejně nabádají k jejich obcházení.

Je politováníhodné, když se respektovaná instituce jakou je ČHV propůjčuje ke kategorickým výrokům opřeným výhradně o tendenční názory jedné ze stran sporu, nadto té, v jejíž prospěch nesvědčí ani zákon, ani pravomocná rozhodnutí legitimních orgánů.

Správa Národního parku Šumava zve zástupce Českého helsinského výboru k návštěvě parku, nikoli jen lokality Na Ztraceném, během níž se mohou seznámit nejen s právním stavem problému kůrovcové kalamity, ale i s jeho skutečným rozsahem, s možnostmi a omezeními při jeho řešení.

Hnutí Duha a EPS žádají vládu o nápravu

Hnutí DUHA a Ekologický právní servis přivítali dnešní stanovisko Českého helsinského výboru k policejním zásahům v oblasti Ptačího potoka v Národním parku Šumava. Výbor v něm upozorňuje na platné znění zákona o ochraně přírody a krajiny, ze kterého správa parku nemá udělené příslušné výjimky. “Rozhodnutí kácet stromy v této části NPŠ je tedy protiprávní a sporná je i ochrana policie tomuto kácení. Klade se otázka, zda policie neposkytuje ochranu protiprávnímu jednání,“ uvádí stanovisko.

Hnutí DUHA i Ekologický právní servis věří, že ministr vnitra Jan Kubice i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, kterým Český helsinskéhý výbor svá zjištění zaslal, vyvodí okamžité důsledky. K prošetření postupu policie již dříve vyzval předseda Strany zelených Ondřej Liška a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Mnoho dní upozorňujeme na to, že policie kryje nelegální kácení v oblasti Ptačího potoka a zákroky některých členů nasazených jednotek jsou doslova brutální. Vůbec povolání pořádkových jednotek z celé republiky proti pokojnému a legitimnímu občanskému protestu je neadekvátní, považuji to za zneužití policie politickou mocí. I ostatní očití svědkové je označují za nejrozsáhlejší policejní manévry s nejtvrdšími zákroky od roku 1989, respektive CzechTecu v roce 2005.“

Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu doplnila: „Jak proti postupu národního parku, tak Policie ČR bylo podniknuto několik právních kroků s cílem zastavit nelegální kácení a neadekvátní postup policie. Za všechny mohu uvést například trestní oznámení na vedení Správy národního parku Šumava za zneužití pravomoci veřejného činitele, trestní oznámení na neplnění povinností Policie ČR, podnět veřejnému ochránci práv nebo výzvu policejnímu prezidentovi.“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: