Sedmá generace 1/2012: Ve znamení krize

20. 2. 2012 -, Econnect/Sedmá generace

V prvním letošním čísle společensko-ekologického časopisu Sedmá generace se mimo jiné dozvíte odpovědi na tyto otázky: Nastává konec světa tak, jak ho známe? Mají klimatické konference ještě smysl? Kdo bojuje v internetové válce konvergentů? Proč nám budou chybět Václav Havel a Richard Douthwaite? Kdo stojí v čele německé energetické revoluce? Existují horší stvoření než ekologičtí aktivisté? Můžeme při pasení koz najít poklad? Kdo je „časotvarem upředeným ze svého příběhu“? Proč jít na film Rodina je základ státu? Proč brát morální ohledy na přírodu? Bude letošek rokem zázraků?

V hlavním tématu čísla, věnovaného nepříliš zdůrazňovaným důsledkům finanční krize, hovoříme s průmyslovým ekologem a průkopníkem hnutí nerůstu Françoisem Schneiderem, podle něhož je pro myšlenku nerůstu krize nakonec přínosem. Petr Kouřil ze společnosti NaZemi se následně zamýšlí nad vlivem krize na obchod s faitradovým zbožím, Jan Miessler pak zasazuje finanční krizi do kontextu krize ekologické.

V čísle nechybějí ani osobní příběhy: význam Václava Havla pro občanskou společnost i zelené hnutí vyzdvihuje Jakub Patočka, neobvyklé myšlenky i nezištnou osobnost taktéž nedávno zemřelého irského ekonoma Richarda Douthwaitea připomíná Naďa Johanisová. V textu Svena Eberleina Zdráhaví rebelové můžeme sledovat post-černobylskou cestu Ursuly Sladekové, spoluzakladatelky a ředitelky jedné z největších družstevně vlastněných zelených energetických firem. A v reportáži Dominika Grohmanna se dozvíme, jestli podobně jako hlavní hrdina Coelhova románu Alchymista najde pasáček poklad i v Českém krasu.

Aktuální kauzy sleduje Sedmá generace například v eseji sociologa Jakuba Macka, zamýšlejícího se nad probíhajícími snahami o omezení internetového pirátství. Analytik Glopolisu Jan Doležal přibližuje klimatickou politiku po prosincové konferenci v Durbanu, předseda Dětí Země Miroslav Patrik pak na příkladech z posledních měsíců dokládá stereotypní negativní zobrazování ekologických aktivistů jakožto úplatných extrémistů.

Nadčasovější témata zachycuje Tereza Náhlíková v textu o neobvyklém biologickém směru portmannismus, který v České republice zakořenil jako málokde jinde, nebo Barbora Bakošová rekapitulující dílo slovenského přírodomilovného fotografa Michala Kerna: „Vytvoril som líniu, bod po bode, krok za krokom. Zložil som ju s pocitov a zážitkov. Napísal som ju do snehu sám sebou (svojim telom). Sneh ju zakryje a jarné slnko roztopí a zostane len táto spomienka.“ Kromě recenze na film Roberta Sedláčka Rodina je základ státu sekce Kulturní zahrada přináší i komentáře dokumentu Jeskyně zapomenutých snů či knih Etika a příroda a Jak může 80 lidí změnit svět.

Číslo uzavírá rozhovor s divadelníkem Jaroslavem Duškem o přicházející transformaci, zrychlování času, plném vhledu, porozumění zvířatům či královském půstu. Malá ukázka: „A pak si můžu říct: ano, jsme moderní lidi, vyhlášky nás baví, protože jde o zvláštní způsob, jak můžou jedni ovládat a potrestat druhé. Ale zároveň s touto naší právnicky futrovanou civilizací tady desetitisíce let přežívají amazonští indiáni bez jediné vyhlášky. Nemají žádný předpis, žádný zelený zákon. Všechno podstatné ale dodržují, protože v sobě mají řád.“

Mimo delší články Sedmá generace nabízí i pravidelné sloupky Před 7.G, Společenský kompost, Ekologický kompost, knižní anotace Libraria, nový „eko-pozitivní“ sloupek Terrapie nebo seriál Rio+20, v němž Bedřich Moldan zachycuje průběh příprav stejnojmenné konference OSN o udržitelném rozvoji. Anotace všech textů naleznete tady (www.sedmagenerace.cz/aktualni-cislo).

DISKUSE - KOMENTÁŘE: