Ředitel národního parku ilegálně začal s chemickými postřiky na Šumavě

5. 5. 2011 -, Econnect/Hnutí DUHA

Ředitel národního parku na Šumavě začal používat chemii, ačkoliv k tomu nemá udělené povolení. Postřiky jedovatými pesticidy jsou totiž v národních parcích přísně zakázány. Rozmístění stovek otrávených tzv. lapáků a trojnožek podél lesních cest zjistily hlídky Hnutí DUHA. Ekologická organizace podala okamžitě podnět k vyšetřování České inspekci životního prostředí.

Ředitel Jan Stráský usiluje o to, aby získal speciální výjimku, která mu umožní v parku nedodržovat zákon a použít pesticidy. Státní správa opakovaně řeší jeho žádost a letos již podruhé zahájila správní řízení, jehož je Hnutí DUHA účastníkem. Zatím však výjimka udělena nebyla. Ředitel tedy evidentně vážně a vědomě porušil zákon o ochraně přírody a krajiny.

Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně například žab nebo čolků. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají.

Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.

Hnutí DUHA odhalilo otrávené lapáky také v části parku, která je ponechána divoké přírodě. To se dosud nestalo za žádného z předchozích ředitelů. Navzdory tomu, že jsou známy jako prudce jedovaté pro vodní živočichy, zjistily hlídky pesticidem nastříkané trojnožky i v oblasti nejcennějších mokřadů Modravských slatí, například pouhých 50 metrů od rašeliniště. Jiné byly umístěné v tůních s obojživelníky. V řadě dalších lokalit jsou chemicky postříkané kmeny u příkopů podél lesních cest, kdy zvláště při deštích hrozí, že se budou jedy vymývat a dostávat i do potoků.

Mezinárodní standardy zdravého lesního hospodaření FSC (Forest Stewardship Council) řadí cypermethrin mezi vysoce rizikové látky a jeho používání vylučují dokonce i hospodářských lesích. Je to podmínkou k získání certifikátu FSC. Chemický nástřik přitom není pro odchyt kůrovců do tzv. lapáků vůbec nezbytný. Obvykle se lapáky chemicky neošetřují a po zavrtání kůrovců se jednoduše odvezou z lesa. Správa parku si použitím insekticidů pouze usnadňuje práci.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Ředitel Jan Stráský okázale ignoruje zákon, který má vzácnou přírodu národního parku chránit. Začal používat proti kůrovci chemické postřiky i když to zákon o ochraně přírody v národním parku přísně zakazuje a výjimku k tomu zatím nedostal.“

„Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v národním parku. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, jako jsou například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chlacidky a mnoho dalších. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek.“

„Použití těchto jedů na bázi takzvaných pyrethroidů je ale nebezpečné i pro člověka. Narušují totiž funkce hormonů, zvyšují například riziko neplodnosti u mužů. Krom toho mohou poškodit genetickou výbavu a jsou karcinogenní, Správa parku přitom rozmisťuje otrávené lapáky a trojnožky i kolem turistických cest a návštěvníky parku před dotykem postříkaných stromů nijak nevaruje.“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: