Po sedmi letech byl zakončen projekt mateřských školek v Ingušsku
10. 7. 2007 -, Econnect / Charita ČR
-foto-
Podle koordinátora projektu předškolního vzdělávání Salmana Arsabieva byla péče poskytnuta nejen zdravým dětem, ale do programu byly zahrnuty i děti se speciálními potřebami, s tělesným postižením či duševními poruchami. Zaměstnancům Charity ČR se podařilo výrazně pozitivně posunout myšlení rodičů, pedagogů i pomocných pracovníků, že i postižené dítě se může cítit příjemně a přirozeně ve společnosti ve zdravých dětí.
Charita Česká republika je jedinou českou humanitární organizací trvale sídlící v Ingušsku od roku 2000. Uzavřením posledních čtyř mateřských školek v Ingušsku však působení Charity ČR na severním Kavkaze nekončí. Česká Charita v Čečensku nadále provozuje jídelnu pro sociálně slabé v Grozném, pokračuje také činnost projektů Podpora lidí, kteří žijí s HIV/AIDS, Konzultační centra v Grozném (jsou celkem čtyři) a podpora venkovských komunit, a projekty Předškolní výchova dětí a Individuální pomoc dětem.
Kromě provozování mateřských školek, dodávek pedagogických pomůcek a výcviku učitelů a metodologů se Charita věnuje také opravám budov předškolních institucí. Konzultační centrum, otevřené v Grozném počátkem roku 2004, poskytuje informace, právní a sociální konzultace a přímou finanční pomoc obyvatelům země těžce postižené válkou a navrátilcům do čečenské metropole, pro něž je orientace v rozbombardovaném městě mimořádně obtížná. Sociální služby poskytované konzultačním centrem byly v dubnu 2004 doplněny jídelnou, nabízející teplé obědy sociálně nejslabším obyvatelům Grozného.
Ve volnočasovém centru pro děti s postižením zraku mohou handicapované děti navštěvovat doučovací a zájmové kroužky a trávit čas ve společnosti vrstevníků. Individuální psychologická podpora pomáhá dětem žijícím po dlouhou dobu v izolaci k začlenění do společnosti.
Sociálně slabé a handicapované děti podporuje Charita také prostřednictvím programu Přímá podpora čečenských dětí. Pravidelný příspěvek sponzorů z České republiky je předáván vyškolenou sociální pracovnicí přímo rodinám “adoptovaných“ dětí.