Ředitel národního parku na Šumavě chce opět používat jedovaté chemické postřiky

20. 4. 2012 -, Econnect/Hnutí Duha

Státní správa národního parku povolila svému řediteli Janu Stráskému, aby ve vzácné šumavské přírodě opět používal jedovaté chemické postřiky – ačkoliv jsou v národních parcích přísně zakázány.

Oddělení státní správy, ve kterém udělal loni Jan Stráský personální čistku, přitom speciální výjimku udělilo v rozporu se zákonem. Chybí mu totiž důležitý posudek, který by prověřil, jestli chemické postřiky vážně neohrozí vzácné a chráněné druhy zvířat, která v národním parku žijí. Hnutí DUHA se dnes proti verdiktu odvolalo.

Už v loňském roce nechal ředitel parku ilegálně rozmístit stovky otrávených kmenů. Česká inspekce životního prostředí proto vede se současným vedením národního parku řízení o udělení pokuty.

Ekologická organizace přitom vedení parku upozornila, že chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu, včetně například střevlíků, lumčíků, pestrokrovečníků či chalcidek a dalších druhů, které kůrovce hubí a do otrávených kmenů za ním ve velkém přilétají. Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti už dříve napsali, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický … bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta“.

Bylo také prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají.

Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy, včetně například žab nebo čolků. Podmínky udělené výjimky sice zakazují stříkat jedy v blízkosti vodních toků a podmáčených míst, ale Hnutí DUHA upozornilo, že ve skutečnosti k tomu v předchozích letech docházelo.

Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky. Ekologická organizace v loňském roce zdokumentovala řadu případů, kdy otrávené kmeny byly umístěny přímo u turistických cest a odpočívadel, aniž by byli návštěvníci na nebezpečí upozorněni.

V dobře spravovaných evropských národních parcích je používání jedovaté chemie proti kůrovci nemyslitelné. Příklady národních parků Harz nebo Bavorský les v Německu, kde mají podobné problémy, ukazují, že lze bránit kůrovci v šíření do okolních lesů i bez použití pesticidů.

Rovněž mezinárodní standardy zdravého lesního hospodaření FSC (Forest Stewardship Council) řadí cypermethrin mezi vysoce rizikové látky a jeho používání vylučují dokonce i hospodářských lesích. Je to podmínkou k získání certifikátu FSC.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Ředitel Stráský a náměstek Mánek se se šumavskou přírodou nemazlí a znovu proti ní chtějí bojovat chemickými postřiky. Jedovaté pesticidy by se ale neměly používat ani v hospodářském lese, natož v národním parku.“

„Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chalcidky a mnoho dalších. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek.“

„Použití těchto jedů na bázi takzvaných pyrethroidů je ale nebezpečné i pro člověka. Narušují totiž funkce hormonů, zvyšují například riziko neplodnosti u mužů. Krom toho mohou poškodit genetickou výbavu a jsou karcinogenní, Správa parku přitom v minulých letech rozmisťovala otrávené lapáky a trojnožky i kolem turistických cest a návštěvníky parku před dotykem postříkaných stromů nijak nevarovala.“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: