Politik i akademik se shodují: Zákon o střetu zájmů na všechny zastupitele

21. 11. 2005 - Lenka Petráková , Oživení / Aliance Bezkorupce

„Potřebujeme urychleně účinnou a kvalitní normu, která bude regulovat střet zájmů všech komunálních zastupitelů,“ shodují se s Aliancí Bezkorupce politik-teoretik, profesor Martin Potůček, i politik-praktik, poslanec Miloslav Kala. Z přijímání nového zákona o střetu zájmů se ale stává nekončící politická debata a volání občanů, jejichž ochraně má zákon sloužit, zůstává nevyslyšeno. Průzkumy veřejného mínění přitom zřetelně dokládají, že korupce a klientelismus, výsledky neřešeného střetu zájmů politiků, jsou národním problémem číslo jedna.

Po dvouletém čekání byl letos v srpnu předložen vládní návrh zákona o střetu zájmů. Poměrně kvalitní norma však obsahuje zásadní nedostatky.

1) nevztahuje se na všechny komunální zastupitele, přestože mají všichni stejný zastupitelský mandát a všichni rozhodují o veřejných prostředcích (nevztahuje se na tzv. neuvolněné zastupitele).

2) omezuje možnost veřejné kontroly tím, že hranice pro přiznání vedlejších příjmů je 300 000 Kč. V praxi to znamená, že valná většina veřejných funkcionářů nic nepřizná, přestože si “bokem“ vydělají více než průměrný roční plat (až 299 999 Kč).

Aliance Bezkorupce spolu s Transparency International připravila pozměňovací návrhy zákona, které tyto nedostatky odstraňují. Zástupci Aliance tyto změny předali poslancům napříč politickým spekterem a požádali je o jejich zapracovaní do zákona. „Zákon by měl jednoznačně platit i pro neuvolněné zastupitele,“ potvrzuje stanovisko Aliance poslanec Miloslav Kala. O nezávislé posouzení našich výtek jsme požádali také odborníka z akademické půdy: „Situace, které se týkají osobních nebo podnikatelských zájmů uvolněných i neuvolněných zastupitelů při hlasování, musí být ošetřené zákonem,“ říká univerzitní profesor Martin Potůček.

Přestože na samosprávy a jejich představitele přechází stále více kompetencí a rozhodovacích pravomocí, neexistuje pro komunální politiky žádná odpovídající regulace střetu zájmů a veřejný zájem není dostatečně chráněn.

Výsledkem jsou případy nevhodného střetu zájmů:
Na provoz kulturního klubu získala dotaci z rozpočtu hl m. Prahy firma jejímž vlastníkem je Pavel Hurda, neuvolněný zastupitel za hl. město Praha. Lukrativní pozemky u německých hranic na stavbu benzinové pumpy od města Kraslice na Sokolovsku odkoupila firma poté, co se jejím tichým společníkem stal starosta města Lubomír Zach.

Podobné případy, kterých u nás naleznete celou řadu, ukazují, že chránit veřejný zájem je nutné i na komunální úrovni. Povinnost odevzdat oznámení o vedlejších činnostech a příjmech by na podobné situace upozornila předem a mimo jiné dala prostor pro účinnou veřejnou kontrolu. Projednávání nového zákona se ale stále odkládá a neúměrně vleče. Potom co poslanci zákon nepředložili na listopadovou schůzi sněmovny, zbývá spíše teoretická možnost, že se podaří návrh schválit v tomto volebním období. Nevládní organizace sdružené v Alianci Bezkorupce proto apelují na všechny politiky, aby nehledali důvody pro nepřijetí zákona o střetu zájmů, ale způsob, jak tento zákon ještě v současném volebním období přijmout. Zákon o střetu zájmů je příliš důležitý na to, aby skončil v šuplíku.

Lenka Petráková – Oživení (724 011 102)

Aliance Bezkorupce spojuje 6 neziskových organizací, které se zabývají problematikou ochrany veřejného zájmu, střetu zájmů a korupcí ve veřejném sektoru. Cílem Aliance je přijetí účinného zákona o střetu zájmů. Veřejnou podporu Alianci Bezkorupce vyjádřilo dalších 17 neziskových organizací (více www.bezkorupce.cz)
Členy Aliance jsou: Oživení; Ekologický právní servis; Otevřená společnost; Open Society Fund Praha; Zelený kruh; Ateliér pro životní prostředí

DISKUSE - KOMENTÁŘE: