Důsledky a dopady změny azylového zákona a azylové politiky ČR

27.6.2002
PRAHA [Poradna pro uprchlíky]

Parlament ČR v loňském roce přijal nový zákon upravující tzv. azylovou politiku ČR. Nová právní úprava už s sebou přináší první problematické momenty. I přestože to bude pro český stát dražší, žadatelé o azyl budou ve většině případů nuceni pobývat v azylovém zařízení, kde bude jejich pobyt plně hrazen. Vzhledem ke zdlouhavé azylové proceduře budou v těchto zařízeních pobývat po mnohé měsíce, což rozhodně neprospěje jejich psychice. Pocity méněcennosti, frustrace a beznaděje každého z nich pak úspěšně vzrostou.

Novela zásadním způsobem ohrožuje princip právní jistoty, a to zejména v části, týkající se přiznávání finančního příspěvku žadatelům. (viz. Uprchlíci zpátky do táborů, MF Dnes). Mnozí z žadatelů o azyl, včetně dětí, končí v detenčních zařízeních, kde mohou být drženi až pod dobu 180 dnů v podmínkám srovnatelných s vězeňským režimem.

Kombinací jednotlivých restriktivních ustanovení novely, včetně širokého prostoru pro správní uvážení, vzrůstá riziko, že touto úpravou budou paradoxně postiženi právě ti oprávnění žadatelé, k jejichž ochraně jsme se jako stát zavázali přístupem k mezinárodní úmluvě.

Bohužel si neděláme iluze o tom, že značná část české veřejnosti, ve správný čas a ve správných dávkách ovlivňována prostřednictvím médií či politiků, by ráda viděla ještě mnohem výraznější zpřísnění azylové politiky České republiky. Je to jednoduché: vždy je třeba nalézt nepřítele, viníka či osobu odpovědnou za problémy, s nimiž se náš snad demokratický stát musí potýkat. Není snadnější terč než cizinci. Bránit se nemohou, nejsou tu doma a neví, jak to chodí. Bezpochyby, jsou mezi nimi jistě tací, kteří jednají vědomě v rozporu se zákonem a páchají trestné činy, takže není lehčí věc než celou záležitost zveličit a zobecnit. Společnost má nyní pachatele: je jím cizinec - žadatel o azyl.

Na tomto místě by se slušelo vyjádřit naději, že budoucí vývoj povede ke zlepšení v této oblasti, nicméně realita je spíše opačná. Vývoj v Evropě není příliš radostný a povzbuzující, mnohé členské státy Evropské unie přicházejí se zpřísňujícími mechanismy azylových procedur a nacionalistické strany, slibující svým voličům restriktivnější úpravy přistěhovalecké otázky, o sobě dávají vědět se vzrůstající intenzitou.

Co se týče České republiky, tato se již dávno rozhodla výrazně omezit příliv cizinců. Změny k lepšímu se s největší pravděpodobností nedočkáme. Za vlády ČSSD došlo k vytvoření a přijetí novely, která je předmětem kauzy s názvem Nové pořádky azylového zákona. Od této strany tedy nemůžeme po volbách očekávat změnu postoje.

Ať již dopadly volby jakkoliv, je zarážející, jak vděčným tématem v mocenském boji politických stran je postavení cizinců, respektive zpřísnění tohoto postavení – volební program jedné z nejsilnějších stran, prezentovaný například místopředsedou ODS Ivanem Langrem, je toho jasným důkazem. Smutným faktem je, že tyto populistické a nacionalistické myšlenky nacházejí velké množství adresátů. Nikdo z nich si již nevybavuje roky minulé, kdy lidé z naší země sami hledali ochranu v jiných částech světa, a tato jim byla také poskytována.

Závěrem si lze snad jen přát, aby nikdo z naší země utíkat nemusel, byť by taková zkušenost byla pro některé osoby, zmíněné výše, k nezaplacení a jistě by vedla ke změně jejich postojů. Jaký je tedy očekávaný vývoj této kauzy ? Tvrdit, že nevládní organizace, usilující o poskytování větší ochrany uprchlíkům a o vymícení xenofobie a rasismu z české společnosti, prohráli pouze bitvu, nikoliv válku, by bylo pravděpodobně příliš naivní. To však nic nemění na oprávněnosti a potřebnosti našich snah o vytváření, rozvíjení a obhajování multikulturních principů, platných v moderní společnosti.

Mgr. Markéta Hronková, Mgr. Pavla Hradečná, Mgr. Běla Hejná - Poradna pro uprchlíky

DISKUSE - KOMENTÁŘE: