Při nákupu dárků se můžeme chovat odpovědně

11. 12. 2007 -, Zelená pumpa / Econnect

Chraštické ekocentrum Zelená pumpa uspořádalo v sobotu pro veřejnost vánoční dílnu, jejímž cílem bylo účastníky seznámit s přírodními vlákny a upozornit na ekologické souvislosti textilní výroby. Oblečení je totiž jedním z nejčastějších vánočních dárků, málokdy však přemýšlíme, jaký je vlastně jeho původ a za jakých okolností bylo vyrobeno.

Když si kupujeme něco na sebe, zajímá nás zejména, jak to vypadá a kolik to stojí. Někoho možná také, jak dlouho oděv vydrží a z jakého je materiálu, i když často už jsou i tyto jeho vlastnost zatlačovány do pozadí. To, že se naše trička, šaty a kalhoty vyrábějí v Číně či Indonésii, nám může připadat trochu prapodivné, ale spokojíme se s vysvětlením, že je tam zkrátka levnější pracovní síla.

Na vysvětlení širšího kontextu výroby a spotřeby textilu se zaměřila vánoční dílna pořádaná Chraštickým ekocentrem v Mateřském centru v Březnici. 25 maminek a dětí využilo možnost utkat si náramek, záložku či peněženku ze lnu nebo konopí. Děti tkaly také z vlny, protože je objemnější a výrobek rychleji narůstal. Len a konopí byly vybrány záměrně – ještě v době, než se celosvětově rozšířila bavlna, to byly tradiční evropské textilní plodiny a většina textilních výrobků byla vyráběna právě z nich. Dnes jejich význam opět narůstá, protože jsou ve srovnání s bavlnou či umělými vlákny – tedy materiály, z nichž jsou dnes oděvy vyráběny nejčastěji - mnohokrát ekologičtější a vůči lidskému zdraví šetrnější.

Ačkoliv bavlnu považujeme za přírodní materiál, je vůči přírodě velmi agresivní. Spotřebovává téměř 1/5 celosvětově používaných umělých hnojiv a oblasti, ve kterých se pěstuje, jsou zamořeny jedovatými látkami, což způsobuje těžké zdravotní problémy jejich obyvatel. Kromě toho spotřebovává bavlna při pěstování ohromné množství vody. Závody, ve kterých jsou bavlněná vlákna zpracovávána, jsou ze sociálního hlediska často nepřijatelné – pracovní doba je nepřípustně dlouhá, jsou zaměstnávány děti, platy jsou minimální, pracuje se s toxickými chemikáliemi apod. Také umělá vlákna jsou problematická ekologicky i zdravotně. Vyrábějí se z ropy a jejich zpracování je složitý chemický proces, ve kterém je několikrát použito velké množství chemických látek, z nichž některé jsou prokazatelně lidskému zdraví neprospěšné a u jiných to neumíme vyloučit. Zejména chemie používaná jak při zpracování bavlny tak umělých vláken je z dlouhodobého hlediska problematická – ať už se zaměříme na zdraví lidí či přírody.

Len a konopí jsou v tomto ohledu jiné. Protože jsou v Evropě doma, jsou tomuto prostředí přizpůsobené a nepotřebují ke svému růstu tolik podpůrných látek, konopí často vůbec žádné. Na evropských trzích se s nimi však setkáváme málokdy, protože z nich byly již na počátku minulého století vytlačeny levnější bavlnou a umělými vlákny. Oproti nim se nám mohou zdát méně komfortní – mačkají se a při častém několikahodinovém praní v pračce se mohou trochu odírat. Můžeme si také myslet, že oděvy ze lnu a konopí musejí být hrubé a nevzhledné, což už dnes není pravda. Díky ekologickým snahám některých výrobců už dnes existují postupy výroby a zpracování, na jejichž konci stojí přírodní vlákno, které může svou jemnou strukturou připomínat bavlnu. Cenově nás konopí či len asi nenadchnou – nemohou konkurovat asijským výrobkům za pár korun. Na druhé straně je potřeba si uvědomit, že evropské výrobky z přírodních vláken daly důstojnou práci lidem v Evropě a nezatížily životní prostředí. A právě Vánoce by měly být tou příležitostí, kdy si tyto souvislosti uvědomíme a při nákupu dárků dáme přednost jiným hodnotám než obvykle.

Cílem ekocentra bylo při vánoční dílně poskytnout lidem možnost pracovat s přírodními vlákny, aby si je osahali a seznámili se s nimi. Dílna probíhala neformálně a tak neobsahovala přednášky či výuku, ale poskytla zájemcům možnost přečíst si v klidu materiály o přírodním textilu, zeptat se přímo pracovníků ekocentra či se jen odreagovat v přítomnosti přírodních materiálů, které neotravují jejich zdraví. V doplňkovém programu si mohli návštěvníci vyrobit také originální krmítka pro ptáky.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: